Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

LÉ WOZAN EDRO NUNANA AOTƆWO DO

Kpekpedonunana le Jɔjɔmɛfɔku mɛ le Exwe 2022 mɛ—Mìdasɛ Nɔvilɔnlɔn

Kpekpedonunana le Jɔjɔmɛfɔku mɛ le Exwe 2022 mɛ—Mìdasɛ Nɔvilɔnlɔn

1ER JANVIER 2023

 Bibla nu ɖɛ mɔ le mìwo ŋkekewo mɛɔ, ahwawo, nyigbanhunhunwo, edɔ̀vɔnwo, koɖo “enujiŋwo ciwo yí a do vɔnvɔn nɔ amɛ a jɔjɔ.” (Luiki 21:10, 11) Enyɔnuɖɛ cɛwo kpɔtɔ vavamɛ le sumɔsumɔ xwe 2022 mɛ. a Le kpɔwɛ mɛ, wokpɔtɔ wakɔ ahwa le Ukraine yí ewakɔ nu koɖo amɛ miliɔn nɛniɖe. COVID-19 dɔ̀vɔn lɔ kpɔtɔ dadahɛn nu le xexe lɔ kpaxwe sugbɔtɔ. Gbesɔ kpe niɔ, jɔjɔmɛfɔkuwo shigbe nyigbanhunhunwo le Haïti koɖo jihɔnshi gangan ciwo yí dahɛn nu le Amérique centrale, Philippines koɖo Afrique du sud-est nɛ wa nu koɖo amɛ sugbɔ. Lé Yehowa Kunuɖetɔwo kpedo mɛ ciwo ji afɔkuwo jɔ do nuɔ?

 Le sumɔsumɔ xwe 2022 mɛɔ, mìwo habɔbɔ lɔ na kpekpedonu mɛ ciwo afɔku 200 han wa nu koɖo! Eho ci pleŋ mìzan le kpekpedonunana lɔ mɛ yi dɔla miliɔn 12 han. b Na mìakpɔ lé wozannɔ nunanawo do yí sɔ kpenɔdo mɛ ciwo afɔkuwo wa nu koɖo nu.

Nyigbanhunhunwo le Haïti

 Le 14 Août 2021 ɔ, nyigban hunhun le fɔde nɔ Haïti (nyigbanhunhun lɔ nyi magnitude 7,2). Ŋshishitɔɔ, mìwo nɔvinyɔnu amɛve koɖo nɔviŋsu ɖeka ku. EƷan mɔ mɛ ciwo yí ci agbe ado ji le ŋcilan mɛ koɖo seselelanmɛ cukaɖa ciwo nyigbanhunhun lɔ hɛn vɛ mɛ. Nɔviŋsu ci yí tɔ mɔ Stephane nu mɔ: “Amɛ sugbɔ ku le jugan lɔ mɛ keke woɖyikɔ ecɔ sugbɔ le kwɛshila vɔvɔnuwo na nɔ wleci amɛve koɖo ŋɖe.” Nɔviŋsu bu ci yí tɔ mɔ Éliézer nu mɔ: “Axwe, nudodo, fɔkpa koɖo nuƷanƷan buwo dele Kunuɖetɔ sugbɔ shi o. Na nɔ wleci ɖewoɔ, amɛ sugbɔ vɔnvɔn ɖo nyigban kpɔtɔ hunhunkɔ.”

 Mìwo habɔbɔ lɔ so blaŋ yí na kpekpedonu. Haïti lɔjedɔwaxu lɔ na ŋɖuɖu ci yí wu tone 53, koɖo zavawo, bashiwo, ebawo, koɖo telefonu chargeur solaire. Sɔ kpe niɔ, le sumɔsumɔ xwe 2022 lɔ mɛɔ, wotrɔ cu axwe ciwo yí wu 100 alo dra wo do. Wozan eho ci yí wu dɔla miliɔn ɖeka le kpekpedonunana cɛwo mɛ.

Womama ŋɖuɖuwo le Haïti

 Ecɛ jeŋ nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo sugbɔ. Lorette nu mɔ: “Nyigbanhunhun lɔ dahɛn mìwo xwe koɖo mìwo dɔ mɛ keŋkeŋ. Mìdekpɔ ŋɖe aɖu o. Vɔ Yehowa habɔbɔ lɔ kpedo mì nu yí na ŋɖekpokpui ci mìƷan mì.” Micheline nu mɔ: “Nyigbanhunhun lɔ dahɛn axwe ci mɛ nyɛ koɖo vinyɛ amɛve lɔwo le. Ŋdenya enu ci nawa o, vɔ ŋdo gbe ɖaɖa yí biɔ kpekpedonu, yí Yehowa ɖo ŋci to yi habɔbɔ lɔ ji. Ecɛyɛɔ, axwe nywi ci mɛ mìanɔ le mì shi. Ŋɖui gligaan mɔ nawa ŋɖekpokpui ci ji ŋsun keŋ adasɛ nɔ Yehowa mɔ yɛjeŋ nɔŋ.”

 Acɛkpakpawo degɔn mado jeshi egbla ciwo mìdo yí na kpekpedonu o. Mɛ ci yí kpa nɔ kɔkpligan L’Asile tɔ nu mɔ: “Ŋkanfu mí nɔ lé míva blaŋ yí na kpekpedonu do. Ŋkanfu mí, ɖo mído bubu gangan acɛkpakpawo nu. Ejɔ ji nɔŋ ci ŋkpɔ mɔ denyi eho yí le veviɖe nɔ mí o. Ewaɖeɔ, míji mɔ yewoakpedo amɛwo nu. Mílɔn amɛwo nyao.”

Jihɔnshi Ana Gban Nu le Malawi koɖo Mozambique

 Le 24 Janvier 2022 ɔ, jihɔnshi Ana xo so Mozambique keke vayi weɖoxɔxu nɔ Malawi. Jihɔnshi lɔ hɛn shijaja gangan ɖeka vɛ yí aya sɛnŋ ɖeka xo keke ɖo kpeci 100 le gaxoxo ɖeka mɛ (62 mph). Edahɛn zokawo, kaka anawo, yí eshi xɔ texwe sugbɔ.

 Jihɔnshi lɔ wa nu koɖo Kunuɖetɔ ciwo yí wu 30 000 le Malawi koɖo Mozambique. Nɔviŋsu Charles ci yí do alɔ kpekpedonunanadɔ lɔ nu mɔ: “Ci ŋkpɔ lé mìwo nɔviwo kpe fun do koɖo lé enuwo bu nɔ wo doɔ, anyi ji gban yí enyi ŋshishi nɔŋ sugbɔ.” Nɔnɔmɛ lɔ sɛnŋ doji, ɖo eshi kplɔ wowo ŋɖuɖuwo koɖo jinukuwo yi. Amɛ sugbɔ bu wowo xwe. Ŋshishitɔɔ, nɔviŋsu ɖeka ashiɛ koɖo eviɛ nyɔnuvi amɛve nu shi yí ku, ɖo tɔjihun ci mɛ wole fli cɔn.

Axwe asu koɖo ashi ɖeka le Mozambique

Wotrɔ yí cu axwe lɔ

 Jihɔnshi lɔ ɖyi vɔnvɔn. Ci exo zan gaɖeka le Nchalo jugan mɛ le Malawiɔ, Sengeredo xomu se lé eshisasa dokɔ axwa do. Etɔsasa amɛve ɖɔ! Eyi taɖo Nɔviŋsu Sengeredo sɔ gbeta mɔ yewoɖo aso le axwe lɔ mɛ. Nunya le gbetasɔsɔ cɛ mɛ, ɖo dejinjin o eshiɖɔɖɔ lɔ gban axwe lɔ. Eshi lɔ dahɛn wowo nuwo alo lɔ wo yi. Xomu lɔ sɔ gbeta mɔ yewoayi Fyɔɖuxuxɔ mɛ, woazɔn afɔ minici 30 so le wowo xwe gbɔxwe aɖo. Ci nɔnɔmɛ lɔ vale ahan ɔ, exɔ gaxoxo amɛve gbɔxwe woɖo. Keke woaɖoɔ, wofa yí enu ci kɔ nɔ wo, vɔ wole nywiɖe.

 Malawi koɖo Mozambique lɔjedɔwaxuwo hwlɛndo tɔ kpekpedonu nana. Wona emɔdasɛnamɛ ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo koɖo hamɛmɛshinshinwo mɔ wo le kpɔ lé afɔku lɔ dahɛn nu le nɔviwo nu do keŋ ana kpekpedonu wo le gbɔngbɔn mɛ koɖo seselelanmɛ. Woɖo Jɔjɔmɛfɔku Kpekpedonunana Jikpɔgbɛ sugbɔ keŋ akpɔ kpekpedonunanadɔ lɔ ji, wotɔ kpekpedo nɔviwo nu zeɖeka nɔ woakpɔ ŋɖuɖu koɖo nuƷanƷan buwo. Wozan eho wu dɔla 33 000 sɔ kpedo amɛwo nu. Ci wozan sɔ dra axwewo do alo trɔ cu wo wu dɔla 300 000.

 Jɔjɔmɛfɔku Kpekpedonunana Jikpɔgbɛ lɔwo zan eho le nunya mɛ, ecɛ le veviɖe ɖo enuwo vavekɔ eho. Le kpɔwɛ mɛ, le wleci amadrɛ ŋktɔwo mɛ nɔ kpekpedonunanadɔ lɔɔ, bafoɣɔ ci yí nyi ŋɖuɖu vevi le Malawi—ve eho donu 70 le sanŋdi ɖeka mɛ. Ami can ve eho. Nɔ woaɖe ehozanzan kpɔtɔɔ, nɔvi lɔwo xwle enu lɔwo le nutwi lɔ mɛ yí ɖe afi nɔ wo le gbɔsusu mɛ. Eyi taɖo eho ɖe kpɔtɔ nɔ enu lɔwo yí wowo lɔlɔ vɛ deve eho hɛnnɛ o.

 Kpekpedonunanadɔ lɔ wa dɔ do Yehowa mɛwo ji. Nɔviŋsu Felisberto le Mozambique nu mɔ: “Ŋdekpɔ habɔbɔ ci yí na enu sugbɔ ahan kpɔ o: wona exɔcunuwo, mɔzɔnnuwo, exɔcutɔwo, ŋɖuɖu, koɖo emɔdasɛnamɛ ciwo mɛ lɔnlɔn le. Kpekpedonunana cɛ nyi kpɔwɛ gangan nɔ nɔvilɔnlɔn ci nu Yesu xo nuxu so le Ʒan 13:34, 35 mɛ.” Ester ci yí nyi kposhu le Malawi yí axwe gban ni nu mɔ: “Mɔkpɔkpɔ bu doŋ, ɖo eho ci yí le ŋshi nasɔ cu axwe bu desugbɔ o. Eyi taɖo ci nɔviwo va cu axwe ɖeka nɔŋ ɔ, ewa nɔŋ shigbe ŋle Paradiso mɛ vɔ nɛ.”

 Ci mìgogokɔ xexe yoyu lɔɔ, mìkpɔkɔ emɔ mɔ mìado go afɔkuwo doji. (Matie 24:7, 8) Ele ahan gan, to míwo nunanawo jiɔ, mìkando ji mɔ Yehowa mɛwo axɔ kpekpedonu ci yí Ʒan. Wodre lé woawɛ ana nu le donate.dan124.com ji. Akpe nɔ eo nɔ ao xomɛvu.

a Sumɔsumɔ xwe 2022 tɔ ji so 1er Septembre 2021 yí vɔ do 31 Août 2022.

b Dɔla ciwo pleŋ woyɔ le enyɔci cɛ mɛ nyi Amɛliki dɔla.