Přejít k článku

Učí Bible o reinkarnaci?

Učí Bible o reinkarnaci?

Co říká Bible

 Ne, neučí. Slovo „reinkarnace“ ani tato myšlenka se v Bibli nevyskytují. Víra v reinkarnaci neboli převtělování je založená na nauce o nesmrtelnosti duše. a Bible ale učí, že duše je celý člověk, a tím pádem je smrtelná. (1. Mojžíšova 2:7; Ezekiel 18:4) Při smrti člověk přestává existovat. (1. Mojžíšova 3:19; Kazatel 9:5, 6)

Jaký je rozdíl mezi reinkarnací a vzkříšením?

 Biblická nauka o vzkříšení není založená na tom, že duše je nesmrtelná. Při vzkříšení budou lidé, kteří zemřeli, Boží mocí přivedeni zpátky k životu. (Matouš 22:23, 29; Skutky 24:15) Díky vzkříšení mají krásnou naději na život na „nové zemi“, tedy v nové lidské společnosti, a na to, že už nikdy nebudou muset zemřít. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4)

Rozšířené mýty o reinkarnaci a Bibli

 Mýtus: Bible říká, že se prorok Elijáš převtělil do Jana Křtitele.

 Fakt: Bůh předpověděl: „Posílám vám proroka Elijáše.“ A Ježíš ukázal, že se toto proroctví splnilo na Janu Křtiteli. (Malachiáš 4:5, 6; Matouš 11:13, 14) To ale neznamená, že se Elijáš do Jana Křtitele převtělil. Sám Jan řekl, že není Elijáš. (Jan 1:21) Šlo o to, že Jan dělal stejnou práci jako Elijáš – oznamoval Boží poselství a říkal lidem, aby činili pokání. (1. Královská 18:36, 37; Matouš 3:1, 2) O Janovi bylo navíc napsáno, že „svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše“. (Lukáš 1:13–17, Slovo na cestu)

 Mýtus: Bible používá pro reinkarnaci výraz „znovu se narodit“.

 Fakt: Z Bible vyplývá, že výrazem „znovu se narodit“ je myšleno duchovní znovuzrození, ke kterému dochází, když je člověk naživu. (Jan 1:12, 13) Není nevyhnutelným následkem toho, jak se člověk v minulosti choval. Je to dar od Boha, díky kterému člověk dostává výjimečnou naději do budoucnosti. (Jan 3:3; 1. Petra 1:3, 4)

a Víra v nesmrtelnost duše a v reinkarnaci sahá až do starověkého Babylonu. Později indičtí filozofové vytvořili nauku o karmě. Britannica Encyclopedia of World Religions říká, že karma je „zákon příčiny a následku, podle kterého to, co člověk dělá v současném životě, na něho bude mít vliv v dalším životě“. (strana 913)