Ženy, o kterých se píše v Bibli – co se z jejich příběhů učíme?

PŘEHRÁT V JAZYCE

Co říká Bible

V Bibli se píše o mnoha ženách. Z jejich příběhů se toho můžeme hodně naučit. (Římanům 15:4; 2. Timoteovi 3:16, 17) V tomto článku se na několik z nich stručně podíváme. Některé měly krásné vlastnosti. A jiné jsou příkladem toho, co rozhodně nedělat. (1. Korinťanům 10:11; Hebrejcům 6:12)

Abigail

Kdo byla Abigail? Byla to manželka bohatého muže Nabala, který se ale k druhým choval hrubě. Měla výborný úsudek, byla pokorná a krásná nejen fyzicky, ale i v duchovním ohledu. (1. Samuelova 25:3)

Její příběh: Díky prozíravosti a rozvážnému přístupu zabránila neštěstí. Žila s manželem v oblasti, kde se skrýval David – budoucí král Izraele. On a jeho muži chránili Nabalova stáda ovcí před zloději. Když pak David poslal několik svých mužů k Nabalovi a požádal ho o nějaké potraviny, Nabal k nim byl neurvalý a poslal je pryč s prázdnou. Davida to rozzuřilo. Se svými muži za Nabalem vyrazil a byl rozhodnutý zabít jeho i všechny muže v té domácnosti. (1. Samuelova 25:10–12, 22)

Když se Abigail doslechla, co její manžel udělal, podnikla rychlé kroky. Dala svým sluhům zásoby potravin, aby je Davidovi a jeho mužům donesli, a sama se za ním taky vypravila – šla ho prosit o slitování. (1. Samuelova 25:14–19, 24–31) Když David viděl, co jim přinesla, a slyšel, jak pokorně s ním mluví a jak moudře mu radí, pochopil, že ji za ním poslal Bůh, aby zabránil velkému neštěstí. (1. Samuelova 25:32, 33) Krátce nato Nabal zemřel a Abigail se za Davida provdala. (1. Samuelova 25:37–41)

Co se od Abigail můžeme naučit? Byla krásná a bohatá, ale nebyla sebestředná. Byla ochotná se omluvit i za něco, co nebyla její vina, když viděla, že to pomůže urovnat vztahy. I ve vypjatých situacích si zachovávala chladnou hlavu a byla taktní, odvážná a vynalézavá.

▸ Víc o Abigail a jejím příběhu najdete v článku „Rozvážná a moudrá žena“.

Debora

Kdo byla Debora? Byla to prorokyně. Jehova, Bůh Izraelitů, jejím prostřednictvím sděloval svému národu, co mají dělat. Taky ji pověřil, aby Izraelitům pomáhala řešit spory, které mezi sebou měli. (Soudci 4:4, 5)

Její příběh: Debora odvážně podporovala ty, kdo sloužili Jehovovi. Na jeho pokyn řekla Barakovi, aby shromáždil vojsko a vytáhl do boje proti Kananejcům, kteří Izrael utlačovali. (Soudci 4:6, 7) Když ji Barak požádal, aby ho doprovodila, nijak se toho nezalekla a ochotně s ním šla. (Soudci 4:8, 9)

Díky Jehovovi Izraelité v bitvě s převahou zvítězili. Debora s Barakem pak společně zpívali píseň, která tuto událost popisovala. Přinejmenším část této písně složila přímo Debora. Připomněla v ní, že ve vítězství nad Kananejci sehrála svou roli taky Jael – další odvážná žena. (Soudci 5. kapitola)

Co se od Debory můžeme naučit? Debora byla nesobecká a odvážná. Povzbuzovala druhé, aby dělali to, co se líbí Jehovovi. A když to dělali, neváhala jejich zásluhy vyzdvihnout a pochválit je.

▸ Víc o Deboře a jejím příběhu najdete v článku „Povstala ‚jako matka v Izraeli‘“.

Delila

Kdo byla Delila? Byla to žena, do které se zamiloval izraelský soudce Samson. (Soudci 16:4, 5)

Její příběh: Delila Samsona zradila. Bůh tohoto muže pověřil, aby Izraelity osvobodil od Filištínů a dal mu zázračnou fyzickou sílu, takže ho Filištíni nedokázali žádným způsobem přemoct. (Soudci 13:5) Vůdci Filištínů se proto rozhodli uplatit Delilu, aby jim se Samsonem pomohla. A ona souhlasila.

Filištíni Delile nabídli peníze za informaci, v čem spočívá Samsonova síla. Ona úplatek přijala a po pár neúspěšných pokusech se jí to podařilo zjistit. (Soudci 16:15–17) Samsonovo tajemství pak vyzradila Filištínům, kteří Samsona zajali a uvěznili. (Soudci 16:18–21)

Co se od Delily můžeme naučit? Delila je varovným příkladem, jak to s člověkem dopadne, když ho ovládne touha po penězích. Byla sobecká a neštítila se podvést a zradit člověka, který sloužil Jehovovi.

Ester

Kdo byla Ester? Byla to Židovka, kterou si perský král Ahasverus vybral, aby se stala královnou.

Její příběh: Královna Ester využila svůj vliv, aby zabránila genocidě svého národa. Dozvěděla se o královském výnosu, podle kterého měli být všichni Židé v Perské říši v určitý den pobiti. Tenhle krutý plán vymyslel ministerský předseda Haman. (Ester 3:13–15; 4:1, 5) Ester o tom plánu s pomocí svého staršího bratrance Mordekaie informovala Ahasvera, i když při tom riskovala život. (Ester 4:10–16; 7:1–10) Ahasverus pak umožnil Ester a Mordekaiovi vydat další výnos, který dal Židům právo se bránit. Židé díky tomu zvítězili nad svými nepřáteli. (Ester 8:5–11; 9:16, 17)

Co se od Ester můžeme naučit? Královna Ester je vynikajícím příkladem odvahy, pokory a skromnosti. (Žalm 31:24; Filipanům 2:3) Navzdory své kráse a vysokému postavení nebyla pyšná, ale dokázala požádat o radu a o pomoc. Se svým manželem mluvila taktně a uctivě, a přesto odvážně. Taky dokázala překonat strach a přihlásit se ke svému židovskému původu v době, kdy jejímu národu hrozilo velké nebezpečí.

▸ Víc o Ester a jejím příběhu najdete v článcích „Zastala se Božího lidu“ a „Jednala moudře, odvážně a nesobecky“.

Eva

Kdo byla Eva? Byla to úplně první žena, a navíc je to první žena, o které se píše v Bibli.

Její příběh: Eva neposlechla jasný příkaz od Boha. Když ji Bůh vytvořil, byla stejně jako její manžel Adam dokonalá. Od Boha dostala svobodnou vůli, inteligenci, schopnost milovat a další krásné vlastnosti, které mohla dál rozvíjet. (1. Mojžíšova 1:27) Dobře věděla, co Bůh Adamovi řekl ohledně jednoho stromu – pokud snědí něco z jeho ovoce, zemřou. Nechala se ale oklamat a uvěřila, že nezemřou. Dokonce začala věřit, že když přestane Boha poslouchat, bude se jí žít líp. A tak snědla nějaké ovoce z toho stromu a přesvědčila Adama, aby si vzal taky. (1. Mojžíšova 3:1–6; 1. Timoteovi 2:14)

Co se od Evy můžeme naučit? Eva je příkladem toho, co nedělat. Z jejího příběhu je vidět, jak nebezpečné je pohrávat si s myšlenkou na něco špatného. Navzdory jasnému Božímu příkazu začala toužit po něčem, na co neměla právo. (1. Mojžíšova 3:6; 1. Jana 2:16)

Hana

Kdo byla Hana? Byla to manželka Elkany a matka Samuela, který se stal význačným Božím prorokem ve starověkém Izraeli. (1. Samuelova 1:1, 2, 4–7)

Její příběh: Když ještě neměla žádné dítě, prosila Boha, aby jí pomohl. Hana nebyla Elkanovou jedinou manželkou. Jeho druhá žena, Peninna, měla několik dětí, zatímco Hana byla i po letech manželství stále bezdětná. Peninna se jí kvůli tomu nemilosrdně posmívala, ale Hana prosila Boha o sílu to zvládnout. Slavnostně mu slíbila, že když se jí narodí syn, dá mu ho – tedy zařídí, aby Bohu sloužil ve svatostánku, což byl přenosný stan určený k uctívání Boha. (1. Samuelova 1:11)

Bůh její modlitbu vyslyšel a Haně se narodil Samuel. Svůj slib dodržela. Když byl Samuel ještě malý kluk, přivedla ho do svatostánku, aby tam sloužil Bohu. (1. Samuelova 1:27, 28) Každý rok mu ušila nový pláštík bez rukávů a přinesla mu ho. Za nějaký čas dal Bůh Haně dalších pět dětí – tři syny a dvě dcery. (1. Samuelova 2:18–21)

Co se od Hany můžeme naučit? Když Hana zažívala těžké období, upřímně se modlila. Její děkovná modlitba, která je zaznamenaná v 1. Samuelově 2:1–10, ukazuje, že měla velmi silnou víru.

▸ Víc o Haně a jejím příběhu najdete v článku „Otevřela Bohu své srdce“.
▸ Informace o tom, proč Bůh v minulosti u svých služebníků toleroval polygamii, najdete v článku „Schvaluje Bůh polygamii?“.

Jael

Kdo byla Jael? Byla to manželka Chebera, který nebyl Izraelita. Odvážně podpořila národ Božích služebníků.

Její příběh: Jael rychle zareagovala, když se u jejího stanu objevil Sisera, velitel kananejské armády. Právě prohrál bitvu s Izraelity a hledal, kde by se mohl skrýt a odpočinout si. Jael mu nabídla, aby se ukryl u ní ve stanu. Když usnul, zabila ho. (Soudci 4:17–21)

Tím, co Jael udělala, se splnilo proroctví, které pronesla Debora: „Jehova prodá Siseru do ruky ženy.“ (Soudci 4:9) Kvůli tomu, co pro jeho služebníky udělala, se o Jael v Bibli píše, že je „nejpožehnanější mezi ženami“. (Soudci 5:24)

Co se od Jael můžeme naučit? Jael byla iniciativní a odvážná. Její příběh ukazuje, že Jehova dokáže řídit události tak, aby se splnila jeho proroctví.

Jezábel

Kdo byla Jezábel? Byla to manželka izraelského krále Achaba, ale ona sama Izraelitka nebyla. Neuctívala Jehovu, ale kananejského boha Baala.

Její příběh: Královna Jezábel byla despotická, bezcitná a krutá. Propagovala uctívání Baala, včetně sexuální nemravnosti, která k tomu patřila. Taky se všemožně snažila zabránit lidem v uctívání pravého Boha Jehovy. (1. Královská 18:4, 13; 19:1–3)

Aby dosáhla svých cílů, nebylo jí zatěžko lhát a dokonce vraždit. (1. Královská 21:8–16) Jak Bůh předpověděl, zemřela násilnou smrtí a nebyla řádně pohřbena. (1. Královská 21:23; 2. Královská 9:10, 32–37)

Co se od Jezábel můžeme naučit? Jezábel je pro nás odstrašujícím příkladem. Byla tak bezcharakterní, že se její jméno vžilo jako označení žen beze studu, morálky a zábran.

Lea

Kdo byla Lea? Byla to první manželka patriarchy Jákoba. Její mladší sestra Ráchel se stala Jákobovou druhou manželkou. (1. Mojžíšova 29:20–29)

Její příběh: Lea měla s Jákobem šest synů. (Rut 4:11) Jákob si původně chtěl vzít jen Ráchel. Otec obou žen, Laban, Jákobovi ale při svatbě podstrčil Leu. Když to Jákob zjistil, Labanovi to vyčetl. Ten se bránil, že u nich není zvykem vdát mladší dceru dřív než tu starší. O týden později se Jákob oženil i s Ráchel. (1. Mojžíšova 29:26–28)

Jákob miloval Ráchel víc než Leu. (1. Mojžíšova 29:30) V důsledku toho začala Lea na svou mladší sestru žárlit a soupeřit s ní o Jákobovu lásku a pozornost. Bůh viděl, co Lea prožívá, a dopřál jí, aby měla sedm dětí – šest synů a jednu dceru. (1. Mojžíšova 29:31)

Co se od Ley můžeme naučit? Lea se modlila k Bohu a důvěřovala, že jí pomůže. I když to v rodině neměla jednoduché, všímala si, jak ji Bůh podporuje. (1. Mojžíšova 29:32–35; 30:20) To, co se o ní v Bibli píše, realisticky popisuje problémy, které s sebou polygamie nese. Bůh sice polygamii nějaký čas toleroval, ale neschvaluje ji. Stanovil, že manželství má být svazkem jednoho muže a jedné ženy. (Matouš 19:4–6)

▸ Víc o Lee a jejím příběhu najdete v článku „Dvě nešťastné sestry, které ‚vystavěly dům Izraele‘“.
▸ Informace o tom, proč Bůh v minulosti u svých služebníků toleroval polygamii, najdete v článku „Schvaluje Bůh polygamii?“.

Lotova manželka

Kdo byla Lotova manželka? Její jméno v Bibli není. Víme o ní ale, že měla dvě dcery a že žila s rodinou ve městě Sodoma. (1. Mojžíšova 19:1, 15)

Její příběh: Neuposlechla příkaz od Boha. Ten se rozhodl zničit Sodomu a okolní města, protože tamní lidé žili extrémně nemravně. Lota a jeho rodinu měl ale Bůh rád, protože Lot se snažil dělat, co je správné. Bůh proto poslal do Sodomy dva anděly, aby je bezpečně vyvedli. (1. Mojžíšova 18:20; 19:1, 12, 13)

Andělé Lotově rodině řekli, aby utekli z té oblasti a neohlíželi se, protože jinak zemřou. (1. Mojžíšova 19:17) Lotova žena se „začala ohlížet a stal se z ní solný sloup“. (1. Mojžíšova 19:26, poznámka pod čarou)

Co se od Lotovy manželky můžeme naučit? Z jejího příběhu je vidět, k čemu to vede, když člověk má tak silný vztah k materiálním věcem, že přestane poslouchat Boha. Ježíš ji zmínil jako varovný příklad. Jednou řekl: „Vzpomeňte si na Lotovu manželku.“ (Lukáš 17:32)

Marie (matka Ježíše)

Kdo byla Marie? Byla to mladá Židovka, která díky zázraku otěhotněla a porodila Ježíše, Božího syna. Až do porodu byla pannou.

Její příběh: Marie pokorně dělala to, co si přál Bůh. Jednou k ní přišel Boží anděl a oznámil jí, že otěhotní a porodí dlouho očekávaného Mesiáše. V té době už přitom byla zasnoubená s Josefem. (Lukáš 1:26–33) Marie úkol od Boha ochotně přijala. Po narození Ježíše měla s Josefem ještě čtyři syny a přinejmenším dvě dcery – takže nezůstala pannou napořád. (Matouš 13:55, 56) Přestože se jí dostalo tak mimořádné cti, nebyla nijak uctívána ani se nesnažila získat nějaké zvláštní postavení, a to jak během Ježíšova života, tak později v křesťanském sboru.

Co se od Marie můžeme naučit? Marie věrně sloužila Bohu a ochotně přijala velmi odpovědný úkol. Skvěle znala Hebrejská písma. Podle jednoho odhadu je v jejích slovech zaznamenaných u Lukáše 1:46–55 ukryto asi 20 citátů z Hebrejských písem.

▸ Víc o Marii a jejím příběhu najdete v článku „V čem pro nás může být Marie příkladem?“.

Marie (sestra Marty a Lazara)

Kdo byla Marie? Společně se svým bratrem Lazarem a sestrou Martou patřila k blízkým přátelům Ježíše.

Její příběh: Marie považovala Ježíše za Božího syna a při různých příležitostech dala najevo, že k němu má úctu. Byla přesvědčená, že Ježíš by dokázal zabránit Lazarově smrti. Když pak jejího bratra vzkřísil, Marie byla u toho. Její sestra Marta jí při jedné příležitosti vyčetla, že sedí a poslouchá Ježíše, místo aby jí pomáhala s domácími pracemi. Ježíš ale Marii pochválil, protože měla dobře srovnané priority. (Lukáš 10:38–42)

Jindy zase Marie nalila Ježíšovi na hlavu a na nohy drahý vonný olej, aby mu ukázala, jak si ho váží. (Matouš 26:6, 7) Dalším lidem, kteří byli u toho, to přišlo jako plýtvání. Ježíš se ale Marie zastal a řekl: „Kdekoli v celém světě se bude kázat tato dobrá zpráva [o Božím království], jistě se bude také vyprávět, co udělala tato žena, jako upomínka na ni.“ (Matouš 24:14; 26:8–13)

Co se od Marie můžeme naučit? Marie měla silnou víru. Uctívání Boha pro ni bylo přednější než běžné každodenní starosti. Byla pokorná a neváhala vydat nemálo peněz, aby Ježíšovi vyjádřila svou úctu.

Marie Magdaléna

Kdo byla Marie Magdaléna? Byla to jedna z žen, které věrně následovaly Ježíše.

Její příběh: Společně s dalšími ženami doprovázela Ježíše a jeho učedníky na cestách. Byla štědrá a ze svých peněz pomáhala zajistit to, co potřebovali. (Lukáš 8:1–3) Zůstala s Ježíšem až do konce jeho služby a i v době jeho popravy byla stále poblíž. Měla tu čest být mezi prvními lidmi, kteří ho viděli po jeho vzkříšení. (Jan 20:11–18)

Co se od Marie můžeme naučit? Marie Magdaléna štědře podporovala Ježíše a jeho učedníky a věrně Ježíše následovala.

Marta

Kdo byla Marta? Byla to sestra Lazara a Marie. Všichni tři žili v Betanii, malé vesnici poblíž Jeruzaléma.

Její příběh: Marta patřila mezi Ježíšovy blízké přátele. Bible říká, že „Ježíš miloval Martu a její sestru a Lazara“. (Jan 11:5) Marta byla hodně pohostinná. Když u nich byl Ježíš jednou na návštěvě, Marie se rozhodla sedět u něj a poslouchat. Marta zatím dělala různé domácí práce a postěžovala si, že jí Marie nepomáhá. Ježíš ale Martu přátelsky usměrnil. (Lukáš 10:38–42)

Když Lazar onemocněl, Marta se sestrou poslaly pro Ježíše, protože si byly jisté, že by jejich bratra mohl vyléčit. (Jan 11:3, 21) Lazar ale mezitím zemřel. Z toho, co pak Marta Ježíšovi řekla, je vidět, že vůbec nepochybovala o Božím slibu, že mrtví lidé budou vzkříšeni, ani o tom, že Ježíš dokáže přivést jejího bratra zpátky k životu. (Jan 11:20–27)

Co se od Marty můžeme naučit? Marta byla velmi pohostinná. Ochotně se nechala usměrnit. Otevřeně mluvila o svých pocitech a své víře.

▸ Víc o Martě a jejím příběhu najdete v článku „‚Uvěřila jsem‘“.

Miriam

Kdo byla Miriam? Byla to sestra Mojžíše a Árona. Je první ženou, která je v Bibli označena za prorokyni.

Její příběh: Coby prorokyně předávala izraelskému národu zprávy od Boha. Měla v národě významné postavení. Když Bůh zničil egyptskou armádu v Rudém moři, zpívala společně s muži vítěznou píseň. (2. Mojžíšova 15:1, 20, 21)

O něco později Miriam společně s Áronem kritizovali Mojžíše. Evidentně je k tomu vedla pýcha a žárlivost. Bůh to slyšel a Miriam s Áronem důrazně napomenul. (4. Mojžíšova 12:1–9) Miriam pak potrestal malomocenstvím – zřejmě proto, že s kritizováním začala. Když za ni Mojžíš prosil, Bůh ji uzdravil. Musela strávit sedm dní v karanténě a pak se mohla vrátit do izraelského tábora. (4. Mojžíšova 12:10–15)

Z Bible vyplývá, že Miriam se napravila. O staletí později Bůh Izraelitům připomněl, jakou čestnou úlohu zastávala, když řekl: „Přistoupil jsem k tomu, abych před tebou poslal Mojžíše, Árona a Miriam.“ (Micheáš 6:4)

Co se od Miriam můžeme naučit? Z jejího příběhu je vidět, že Jehova si všímá, co jeho služebníci říkají druhým nebo co říkají o nich. Taky z něj vyplývá, že pokud chceme být jeho přátelé, nesmíme být příliš pyšní ani žárliví. Takové vlastnosti by nás totiž mohly vést k tomu, že bychom druhé začali pomlouvat.

Raab

Kdo byla Raab? Byla prostitutkou v kananejském městě Jericho. Později začala uctívat Boha Jehovu.

Její příběh: Raab ukryla dva Izraelity, kteří přišli do Kanaánu jako zvědové. Udělala to proto, že slyšela, jak Jehova, Bůh Izraelitů, osvobodil svoje služebníky z Egypta a jak je zachránil při útoku kmene Amorejců.

Raab zvědům pomohla a poprosila je, aby Izraelité ušetřili ji a její rodinu, až přijdou Jericho dobýt. Zvědové jí to slíbili, pokud splní určité podmínky. Nesměla je prozradit a v době útoku musela být spolu s rodinou ve svém domě. Měla taky z okna pověsit červenou šňůru, aby bylo vidět, kde bydlí. Raab to všechno udělala. Ona i její příbuzní díky tomu dobytí města přežili.

Raab se později provdala za jednoho muže z Izraele. Patří k předkům krále Davida i Ježíše Krista. (Jozue 2:1–24; 6:25; Matouš 1:5, 6, 16)

Co se od Raab můžeme naučit? V Bibli se píše, že Raab měla mimořádnou víru. (Hebrejcům 11:30, 31; Jakub 2:25) Z jejího příběhu je vidět, že Bůh velkoryse odpouští a taky že je nestranný – pomáhá všem, kdo mu důvěřují, bez ohledu na to, odkud jsou nebo jakou mají minulost.

▸ Víc o Raab a jejím příběhu najdete v článku „Byla ‚prohlášena za spravedlivou skutky‘“.

Ráchel

Kdo byla Ráchel? Byla to dcera Labana a nejmilovanější manželka patriarchy Jákoba.

Její příběh: Ráchel se provdala za Jákoba a porodila mu dva syny. Ti se později stali hlavami rodů, ze kterých vzešly některé z 12 kmenů Izraele. Se svým budoucím manželem se Ráchel poprvé setkala, když pásla otcovy ovce. (1. Mojžíšova 29:9, 10) Ve srovnání se svou sestrou Leou byla velmi atraktivní. (1. Mojžíšova 29:17)

Jákob se do Ráchel hned zamiloval a byl ochotný pro Labana pracovat sedm let, aby si ji mohl vzít. (1. Mojžíšova 29:18) Laban ho ale podvedl a za manželku mu dal nejdřív Leu. Až pak svolil, že Jákob se může oženit i s Ráchel. (1. Mojžíšova 29:25–27)

Jákob miloval Ráchel a její dva syny víc než Leu a děti, které měl s ní. (1. Mojžíšova 37:3; 44:20, 27–29) V důsledku toho Lea s Ráchel o Jákobovu přízeň soupeřily. (1. Mojžíšova 29:30; 30:1, 15)

Co se od Ráchel můžeme naučit? Nenechala se zlomit náročnou situací v rodině a nepřestala věřit, že Bůh vyslyší její modlitby. (1. Mojžíšova 30:22–24) Z jejího příběhu je vidět, kolik problémů polygamie přináší. Božím původním záměrem bylo, aby manželství bylo svazkem jednoho muže a jedné ženy. Příběh Ráchel ukazuje, že tak je to opravdu nejlepší. (Matouš 19:4–6)

▸ Víc o Ráchel a jejím příběhu najdete v článku „Dvě nešťastné sestry, které ‚vystavěly dům Izraele‘“.
▸ Informace o tom, proč Bůh v minulosti u svých služebníků toleroval polygamii, najdete v článku „Schvaluje Bůh polygamii?“.

Rebeka

Kdo byla Rebeka? Byla to manželka Izáka a matka jejich dvojčat – Jákoba a Ezaua.

Její příběh: Rebeka dělala to, co si přál Bůh, i když to nebylo jednoduché. Když jednou přišla pro vodu ke studni, jeden muž ji požádal, aby mu dala napít. Rebeka to hned udělala a nabídla mu, že načerpá vodu i pro jeho velbloudy. (1. Mojžíšova 24:15–20) Tím mužem byl Abrahamův sluha, který urazil velkou vzdálenost, aby našel manželku pro Abrahamova syna Izáka. (1. Mojžíšova 24:2–4) Prosil předtím Boha, aby mu s tím úkolem pomohl. Když viděl, jak je Rebeka pracovitá a pohostinná, uvědomil si, že Bůh odpověděl na jeho modlitbu a ukázal mu, že tohle je ta pravá žena pro Izáka. (1. Mojžíšova 24:10–14, 21, 27)

Když se Rebeka dozvěděla, proč tam ten muž přicestoval, souhlasila, že půjde s ním a stane se Izákovou manželkou. (1. Mojžíšova 24:57–59) Rebeka s Izákem nějaký čas neměli děti, ale pak se jim narodila dvojčata. Bůh Rebece řekl, že její starší syn, Ezau, bude sloužit mladšímu Jákobovi. (1. Mojžíšova 25:23) Když se Izák rozhodl dát Ezauovi otcovské požehnání, které náleželo prvorozenému synovi, Rebeka zařídila, aby tohle požehnání dostal Jákob. Věděla totiž, že tak si to Bůh přál. (1. Mojžíšova 27:1–17)

Co se od Rebeky můžeme naučit? Byla to pokorná, pracovitá a pohostinná žena. Díky těmto vlastnostem byla vynikající manželkou a matkou a také dělala radost Bohu tím, jak ho uctívala.

▸ Víc o Rebece a jejím příběhu najdete v článku „‚Jsem ochotná jít‘“.

Rut

Kdo byla Rut? Byla to Moabka, která se rozhodla opustit moabské bohy i svou domovinu, a uctívat Jehovu v Izraeli.

Její příběh: Rut měla mimořádně krásný vztah ke své tchyni Noemi. Ta se kdysi kvůli hladomoru v Izraeli přistěhovala do Moabu se svým manželem a dvěma syny. Oba synové se po čase oženili s místními ženami. Jeden si vzal Rut a druhý Orpu. Manžel Noemi a taky oba její synové ale časem zemřeli, takže všechny tři ženy ovdověly.

Noemi se rozhodla vrátit do Izraele, kde už sucho pominulo, a Rut i Orpa se vydaly na cestu spolu s ní. Noemi na ně ale naléhala, aby se vrátily ke svým příbuzným, a Orpa to nakonec udělala. (Rut 1:1–6, 15) Rut ale odmítla svoji tchyni opustit. Milovala ji a chtěla uctívat Boha, kterého uctívala Noemi – Jehovu. (Rut 1:16, 17; 2:11)

V Betlémě, rodném městě Noemi, Rut brzy získala výbornou pověst. Lidé si všímali, jak oddaně se stará o svoji tchyni a jak je pracovitá. Její chování udělalo dojem i na Boaze, bohatého muže a majitele pozemků. Byl k ní štědrý a dal jí potraviny pro ni i pro Noemi. (Rut 2:5–7, 20) Boaz se s Rut nakonec oženil. Mezi jejich potomky byli později jak král David, tak Ježíš Kristus. (Matouš 1:5, 6, 16)

Co se od Rut můžeme naučit? Z lásky k Noemi a k Jehovovi byla ochotná začít úplně nový život. Nevyhýbala se tvrdé práci a byla věrná Bohu i lidem, i když to pro ni zrovna nebylo jednoduché.

▸ Víc o Rut a jejím příběhu najdete v článcích „‚Kam jdeš ty, půjdu já‘“ a „‚Znamenitá žena‘“.

Sára

Kdo byla Sára? Byla to manželka Abrahama a matka Izáka.

Její příběh: Sára se vzdala pohodlného života v prosperujícím městě, protože stejně jako její manžel Abraham věřila tomu, co jim slíbil Bůh. Bůh Abrahamovi řekl, aby odešel z Uru a šel do země Kanaán. Slíbil mu, že ho bude podporovat a že z jeho potomků nakonec bude velký národ. (1. Mojžíšova 12:1–5) Sáře v té době mohlo být něco přes 60. Až do konce života žili s Abrahamem ve stanech a stěhovali se z místa na místo.

Kvůli jejich nomádskému stylu života byla Sára vystavena většímu nebezpečí než dřív. Věděla ale, že Abraham dělá to, co po něm chce Bůh, a proto svého manžela podporovala. (1. Mojžíšova 12:10, 15) Celá léta nemohla mít děti, a to ji hodně trápilo. Bůh ale Abrahamovi slíbil, že bude žehnat jeho potomkům. (1. Mojžíšova 12:7; 13:15; 15:18; 16:1, 2, 15) Za nějakou dobu mu Bůh přímo řekl, že matkou jeho dítěte bude Sára, i když už byla dávno ve věku, kdy přirozeně otěhotnět nemohla. Jejich syn se narodil, když jí bylo 90 let a Abrahamovi 100. (1. Mojžíšova 17:17; 21:2–5) Dali mu jméno Izák.

Co se od Sáry můžeme naučit? To, co Sára zažila, nás ujišťuje, že Bohu můžeme vždycky důvěřovat. Splní svoje sliby, i když se to může zdát nemožné. (Hebrejcům 11:11) Sára byla skvělá manželka a z jejího příkladu je vidět, jak důležitá je v manželství úcta. (1. Petra 3:5, 6)

▸ Víc o Sáře a jejím příběhu najdete v článcích „‚Jsi žena krásného vzhledu‘“ a „Bůh ji nazval kněžnou“.

Šulamitka

Kdo byla Šulamitka? Byla to krásná dívka z izraelského venkova. Je hlavní postavou biblické knihy, která se jmenuje Šalomounova píseň. Jméno této dívky ze Šulemu ale v Bibli není.

Její příběh: Mladá Šulamitka byla věrná pastýři, kterého milovala. (Šalomounova píseň 2:16) Její krásy si ale všiml král Šalomoun a pokusil se získat její srdce. (Šalomounova píseň 7:6) Ostatní ji sice přemlouvali, aby si radši vybrala bohatého Šalomouna než pastýře, ale Šulamitka se nenechala zviklat. Milovala mladého pastýře a byla mu věrná. (Šalomounova píseň 3:5; 7:10; 8:6)

Co se od Šulamitky můžeme naučit? Přestože byla krásná a muži ji obletovali, zůstala skromná. Nevyměnila lásku za bohatství a prestiž a nenechala se přemluvit ani svými přáteli. Měla své emoce pod kontrolou a v oblasti sexu si držela vysokou morálku.