1. Mojžíšova 45:1–28
45 Josef se už nedokázal před všemi sluhy dál ovládat,+ a tak zvolal: „Ať všichni odejdou!“ Když se dal svým bratrům poznat, nikdo jiný u toho nebyl.+
2 Potom se tak hlasitě rozplakal, že to slyšeli Egypťané a doslechl se to i faraonův dům.
3 Pak řekl svým bratrům: „Jsem Josef. Je můj otec ještě naživu?“ Ale jeho bratři byli tak ohromení, že mu nebyli schopni odpovědět.
4 Josef je tedy vyzval: „Pojďte ke mně blíž prosím.“ A tak přišli až k němu.
Řekl: „Jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta.+
5 Ale teď se netrapte a neobviňujte jeden druhého, že jste mě sem prodali, protože Bůh mě poslal před vámi, aby vám zachránil život.+
6 Už dva roky je v zemi hlad+ a před námi je ještě pět let, kdy se nebude orat ani sklízet.
7 Ale Bůh mě poslal před vámi, aby na zemi zachoval váš rod*+ a aby vám zachránil život velkým osvobozením.
8 Takže jste to nebyli vy, kdo mě sem poslal, ale pravý Bůh. To on ze mě udělal faraonova hlavního rádce,* pána celého jeho domu a vládce nad celým Egyptem.+
9 Rychle se vraťte k mému otci a řekněte mu: ‚Tvůj syn Josef řekl: „Bůh mě udělal pánem celého Egypta.+ Co nejdřív ke mně přijď.+
10 Budeš bydlet v zemi Gošen,+ kde mi budeš nablízku – ty, tvoji synové, tvoji vnuci, tvoje stáda ovcí a dobytka a všechno, co máš.
11 Postarám se, abys měl co jíst, ty a tvoje domácnost a všechno, co máš, abys nezchudl, protože před námi je ještě pět let hladu.“‘+
12 Vy i můj bratr Benjamín na vlastní oči vidíte, že jsem to opravdu já, kdo s vámi mluví.+
13 Řekněte tedy mému otci o slávě, jakou mám v Egyptě, a o všem, co jste viděli. Teď si pospěšte a přiveďte ho sem.“
14 Pak svému bratru Benjamínovi padl kolem krku a rozplakal se. Benjamín ho také objal a dal se do pláče.+
15 Josef líbal i všechny své bratry, objímal je a plakal. Potom si s ním jeho bratři povídali.
16 Když se do faraonova paláce dostala zpráva: „Přišli Josefovi bratři!“, faraona a jeho sluhy to potěšilo.
17 Faraon tedy Josefovi řekl: „Vzkaž svým bratrům: ‚Udělejte toto: Naložte náklad na svoje zvířata a jděte do Kanaánu.
18 Vezměte svého otce a rodiny a přijďte sem ke mně. Dám vám dobré věci Egypta a budete jíst* nejlepší plody* země.‘+
19 A řekni jim:+ ‚Udělejte toto: Vezměte si z Egypta vozy,+ posaďte na ně svoje děti a manželky a svého otce a přijďte sem.+
20 Nedělejte si starosti kvůli svému majetku,+ protože to nejlepší z celé egyptské země bude vaše.‘“
21 Izraelovi synové to tak udělali. Josef jim dal na faraonův příkaz vozy a také jim dal zásoby potravin na cestu.
22 Každému z nich dal oděv na převlečení a Benjamínovi dal 300 kousků stříbra a pět oděvů na převlečení.+
23 A svému otci poslal deset oslů, kteří nesli dobré věci Egypta, a deset oslic, které nesly obilí, chléb a potraviny pro otce na cestu.
24 A tak své bratry vypravil, a když odcházeli, řekl jim: „Nepohádejte se cestou.“+
25 Odešli tedy z Egypta a přišli ke svému otci Jákobovi do Kanaánu.
26 Oznámili mu: „Josef je naživu a vládne nad celým Egyptem!“+ Ale jeho srdce zůstalo chladné, protože jim nevěřil.+
27 Když mu však vyprávěli všechno, co jim Josef říkal, a když viděl vozy, které pro něj Josef poslal, jejich otec Jákob* úplně ožil.
28 Izrael zvolal: „To stačí! Můj syn Josef je naživu! Půjdu, abych ho před svou smrtí ještě viděl.“+
Poznámky
^ Nebo „aby vám v zemi zachoval ostatek“.
^ Dosl. „faraonova otce“.
^ Nebo „živit se“.
^ Dosl. „tuk“.
^ Dosl. „duch Jákoba, jejich otce“.
