Pozorujeme svět

Daň za mimoškolní brigády

Stále více mladých lidí v Německu si chodí vydělávat nejen během prázdnin, ale také ve školním roce. „Celostátně nejméně jedna třetina dětí ve věku od 13 let výše pracuje v průměru více než tři hodiny týdně,“ píše časopis Der Spiegel. Ve spolkovém státě Hessensko má příležitostnou práci 50 až 80 procent studentů na střední škole. Jen zřídka je to však proto, že jejich rodina nevystačí s příjmem. Mladí lidé spíše chtějí mít takové věci, jako je nejnovější mobilní telefon, značkové oblečení a auto, a také pocit nezávislosti, který jim vlastní příjem poskytuje. Musí však za to také platit. „Není žádnou výjimkou, že student usne s hlavou opřenou o školní lavici, protože den předtím pracoval řadu hodin, nebo dokonce pracoval ten den brzy ráno,“ uvádí pedagog Thomas Müller. „Dávají přednost luxusu před vzděláním.“ Müllerův spolupracovník Knud Dittmann dodává: „Jestliže dětem začne být tento spotřební postoj vlastní, přijímají horší známky nebo opakování ročníku jako cenu, kterou za to musí zaplatit.“

 Ohrožení lidoopi

„Pokud lidé nepodniknou zásadní kroky, potom během 30 let skoro všichni lidoopové žijící v džungli přijdou o své přirozené prostředí,“ uvádí zpravodajská agentura Reuters. Na nedávném Summitu Země v Johannesburgu v Jižní Africe představitelé OSN prohlásili: „Pokud bude stavba silnic, hornických táborů a další infrastruktury pokračovat současným tempem, zůstane v roce 2030 relativně nenarušeno méně než 10 procent zbývajícího přirozeného prostředí afrických lidoopů.“ Zmenšování přirozeného prostředí lidoopů již vedlo k prudkému snížení jejich počtu. V současné době se předpokládá, že žije asi 200 000 šimpanzů v porovnání s asi 2 000 000 před sto lety a že zbylo jen několik tisíc goril nížinných a pouhých několik set goril horských. Podle agentury Reuters „OSN ve spolupráci s výzkumnými pracovníky, ochranáři, vládními a místními zástupci vypracovává plány na obnovu přírody asi dvou desítek zemí, ve kterých lidoopi žijí“.

Televize ovlivňuje pohled na dějiny

„Britové pokládají smrt Diany, princezny z Walesu, za nejvýznamnější událost v dějinách svého národa za posledních 100 let — za významnější než vypuknutí druhé světové války nebo přiznání volebního práva ženám,“ uvádí londýnský list The Times. Televizní kanál History Channel totiž provedl průzkum, kdy si mělo více než 1 000 lidí vybrat, která z deseti událostí v historii Británie za posledních 100 let byla podle nich nejvýznamnější. Pro 22 procent dotázaných byla nejvýznamnější událostí smrt princezny, pro 21 procent to byl začátek druhé světové války a 15 procent uvedlo volební právo žen. Na dotaz ohledně nejvýznamnější události světových dějin 41 procent respondentů odpovědělo, že to byly útoky z 11. září, 19 procent uvedlo svržení atomové bomby na Hirošimu a 11 procent pád berlínské zdi. List The Times k tomu říká, že pro většinu lidí „jsou dějiny převážně to, co nedávno viděli v televizi“.

Vztah mezi rozvody a školním prospěchem

Francouzský deník Le Monde uvádí, že podle nedávné studie, kterou vypracoval Francouzský národní ústav demografických studií, se zdá, že děti rozvedených rodičů mají horší školní výsledky než děti rodičů, kteří žijí spolu. Děti rodičů, kteří se rozešli před tím, než děti dosáhly dospělosti, končí se školním vzděláním v průměru o šest měsíců až o rok dříve než děti, jejichž rodiče zůstali v manželství. A nehraje v tom žádnou roli společenské ani kulturní prostředí, ze kterého pocházejí. Dokonce i v zámožných rodinách, kde většina dětí nemá problém udělat závěrečné zkoušky na střední škole, je u dětí z rozvrácených rodin dvakrát vyšší pravděpodobnost, že školu nedokončí. Ve Francii se rozvádí 40 procent manželství.

Nepřímé škody způsobené narkotiky

Limské noviny El Comercio napsaly, že v posledních měsících zemřelo v Peru pět lidí proto, že se v džungli napili vody, která byla znečištěna látkami používanými při pěstování koky a při jejím zpracování na kokain. K dalším vysoce toxickým chemickým látkám, které se používají k výrobě kokainu, patří petrolej, kyselina sírová a čpavek. „Tato úmrtí byla způsobena požitím vody ze zřídel a vodních toků, do kterých obchodníci s drogami vyhazovali vysoce toxický chemický odpad,“ píše se ve zprávě. V důsledku kontaktu s jedovatými látkami měli zdravotní potíže i příslušníci protidrogové policie, kteří likvidovali tajné laboratoře na výrobu drog. Pití znečištěné vody vedlo u mnoha dalších obyvatel džungle „k trvalému poškození tělních orgánů“. „Žel, velká většina těchto osadníků si neuvědomuje, v jakém nebezpečí jsou,“ řekl Jonathan Jacobson z Protidrogové centrály při velvyslanectví Spojených států v Limě. „Nepochybně se jedná o lidi, kteří s pěstováním koky a jejím zpracováním nemají nic společného.“

Limonády v mexickém jídelníčku

Noviny Reforma uvádějí, že Mexiko je po Spojených státech druhým největším spotřebitelem limonád na světě. Limonády patří k deseti nejběžnějším produktům v mexickém jídelníčku a konzumuje je 60 procent rodin. Tento fakt zneklidňuje zdravotníky, kteří by byli rádi, kdyby rodiny nakupovaly mléko, ovoce, zeleninu a další potraviny nezbytné pro růst a vývoj dětí. Namísto toho velká část rodinného rozpočtu padne na produkt, který podle novin „tělu neposkytuje žádné výživné látky, kromě velkého množství sacharidů, jež při dlouhodobé konzumaci přispívají k obezitě“. Ve zprávě se dodává, že k dalším škodlivým účinkům nadměrné konzumace limonád, zvláště coly, patří zubní kaz a osteoporóza.

Analgetika zhoršují bolest hlavy

Sydneyské noviny The Daily Telegraph píší, že „podle neurologa Michaela Anthonyho je až u 10 procent lidí trpících bolestí hlavy tato bolest vyvolána ‚nadměrným užíváním analgetik‘“. „Spoléhání na volně prodejné léky vede k tomu, že místo bolesti hlavy jednou v týdnu mají tito lidé bolest hlavy každý den.“ Profesor Anthony, který spolupracuje s Univerzitou v Novém Jižním Walesu zjistil, že „pacienti, kteří si berou nadměrné množství analgetik, mají nedostatek serotoninu“, což je látka, která brání rozšíření krevních cév. Tento profesor se domnívá, že „nízká hladina serotoninu vede k tomu, že cévy se rozšíří, a to způsobí bolest hlavy“. Proto doporučuje, aby pacienti nebrali volně prodejné léky, ale užívali léky specifičtější, které jim předepíše lékař. Profesor dodává: „I když [pacienti] berou léky [proti bolesti] jenom třikrát týdně, bolesti hlavy se jim během několika měsíců zhorší.“

Zmírnění ranní nevolnosti

„Předpokládá se, že asi 70 až 80 procent těhotných žen trpí ranní nevolností,“ uvádějí australské noviny Sun-Herald. Jedná se o ženy, které na začátku těhotenství trpí po ránu nevolností často provázenou zvracením. Předpokládá se, že to je vyvoláno mimo jiné vzestupem hladiny hormonu progesteronu, který může způsobit nadměrnou tvorbu žaludeční šťávy. Navíc „větší citlivost na pachy a vůně může u těhotné ženy zvýšit náchylnost k nevolnosti“. Na ranní nevolnost sice neexistuje žádná univerzální léčba, ale noviny doporučují, aby se žena vyhýbala teplým místům, protože horko může vyvolat nevolnost, a aby si občas zdřímla, hodně spala a někdy si přivoněla k nakrájenému citronu. „Než vstanete z postele, zkuste sníst obyčejné suchary nebo suché obiloviny. Vždy vstávejte z postele pomalu,“ pokračují noviny. „Často si dejte něco malého s vysokým obsahem bílkovin.“ Podle novin „má ranní nevolnost také svou kladnou stránku. Nedávné studie naznačují, že u matek, které trpí ranní nevolností, dochází méně často k potratům.“