Přejít k článku

Přejít na obsah

Projevujme náklonnost v rodinném kruhu

Projevujme náklonnost v rodinném kruhu

Projevujme náklonnost v rodinném kruhu

„KDYŽ chceš, klidně ji spal! Jen ji spal!“ provokoval Tohru svou manželku Joko. * „Taky že to udělám,“ odsekla a škrtla sirkou, aby spálila jejich společnou fotografii. „A spálím dům!“ vyštěkla. Tohru reagoval tím, že manželku uhodil, a touto hrubostí hádku ukončil.

Tři roky předtím nastoupili Tohru a Joko společnou cestu životem jako šťastní novomanželé. Kde tedy vznikla chyba? Tohru sice vypadal jako příjemný člověk, ale jeho manželka měla dojem, že jí neprojevuje náklonnost a že se málokdy zajímá o to, co pociťuje ona. Zdálo se, že na její projevy náklonnosti vůbec nedokáže reagovat. S tím se Joko neuměla vyrovnat, a byla proto stále rozmrzelejší a hněvivější. Začala trpět potížemi, jako je nespavost, úzkost a nechutenství, byla podrážděná a sklíčená, a dokonce ji postihovaly i záchvaty paniky. V jejich domácnosti zavládlo napětí, ale Tohru se tím patrně nijak neznepokojoval. Jednoduše mu to připadalo normální.

„Kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“

Takové problémy jsou dnes běžné. Apoštol Pavel předpověděl určité charakteristické znaky naší doby a uvedl mezi nimi například i to, že lidé budou „bez přirozené náklonnosti“. (2. Timoteovi 3:1–5) Původní řecký výraz, který je zde přeložen slovy „bez přirozené náklonnosti“, úzce souvisí s výrazem, jímž se označuje přirozená náklonnost, jaká je mezi členy rodiny. V naší době je takové náklonnosti skutečně nedostatek. A i když v rodině náklonnost existuje, může se stát, že si ji členové rodiny jen málokdy navzájem projeví.

Mnozí rodiče dnes neumějí projevovat lásku a náklonnost svým vlastním dětem. Někteří sami vyrostli v rodinném prostředí, v němž náklonnost chyběla, a možná si neuvědomují, že život může být šťastnější a příjemnější, jestliže lidé cítí, že jsou milováni, a jestliže sami umějí náklonnost projevovat. Zdá se, že právě v takové situaci byl Tohru. Když byl malý, jeho otec byl stále v zaměstnání a domů chodil pozdě večer. Mluvil s Tohruem málokdy, a pokud vůbec něco řekl, bylo to hrubé. Tohruova matka byla také zaměstnána na plný úvazek a s chlapcem trávila málo času. Jeho vychovatelkou byla televize. Členové rodiny spolu navzájem nekomunikovali a doma nebylo slyšet ani slůvko pochvaly.

Důležitým činitelem může také být kulturní prostředí. V některých částech Latinské Ameriky je projev náklonnosti k manželce porušením všeobecně rozšířené tradice. Také v mnoha orientálních a afrických zemích je projev náklonnosti, ať už slovy nebo skutky, v rozporu s místní kulturou. Manželovi snad připadá obtížné říci manželce nebo dětem „mám tě rád“. Můžeme se však poučit z toho nejvýznačnějšího rodinného vztahu, který obstál ve zkoušce času.

Příkladný rodinný vztah

Nejlepším vzorem pro rodiny je důvěrný vztah mezi Jehovou Bohem a jeho jediným zplozeným Synem. Způsob, jakým si navzájem projevují lásku, je dokonalý. Duchovní tvor, který se později stal Ježíšem Kristem, se nesčetná tisíciletí těšil z obšťastňujícího vzájemného vztahu se svým Otcem. Na toto sepětí, které bylo mezi ním a Otcem, Ježíš poukázal, když o sobě řekl, že se pro Boha ‚stal tím, co on měl den co den zvláště rád‘, a že se ‚před ním neustále radoval‘. (Přísloví 8:30) Tento Syn si byl Otcovou láskou skutečně jist, a mohl proto před druhými prohlásit, že Jehova jej měl den co den zvláště rád. V přítomnosti svého Otce se stále cítil šťastný.

I v době, kdy byl Boží Syn na zemi jako člověk Ježíš, dostal od svého Otce ujištění o jeho hluboké lásce. Po svém křtu slyšel Otcův hlas: „To je můj Syn, milovaný, jehož jsem schválil.“ (Matouš 3:17) Když Ježíš začal plnit své poslání na zemi, dostalo se mu skutečně povzbuzujícího projevu lásky. Plně se rozpomenul na svůj život v nebesích, a když od svého Otce slyšel schválení, muselo to na něj hluboce zapůsobit.

Jehova tedy dává ten nejznamenitější příklad tím, že velké rodině svých dětí projevuje lásku v absolutní míře. Jestliže přijmeme Ježíše Krista, můžeme se z Jehovovy náklonnosti těšit i my. (Jan 16:27) Neuslyšíme sice žádná slova z nebe, ale uvidíme, jak se Jehovova láska projevuje v přírodě, v opatření Ježíšovy výkupní oběti a v mnoha jiných věcech. (1. Jana 4:9, 10) Jehova dokonce věnuje pozornost našim modlitbám a vyslýchá je způsobem, který je pro nás nejlepší. (Žalm 145:18; Izajáš 48:17) Jestliže k Jehovovi pěstujeme důvěrný vztah, budeme pociťovat stále hlubší vděčnost za jeho láskyplnou péči.

Ježíš se od svého Otce naučil projevovat empatii, ohled, laskavost a hluboký zájem o druhé. Řekl o tom: „Vždyť cokoli [Otec] dělá, to dělá podobně i Syn. Otec má totiž náklonnost k Synovi a ukazuje mu všechno, co sám dělá.“ (Jan 5:19, 20) Projevovat náklonnost je umění, a můžeme se mu naučit, jestliže zkoumáme příklad, který dal Ježíš během svého pobytu na zemi. (Filipanům 1:8)

Náklonnost v rodině — Jak ji pěstovat?

„Bůh je láska“, a my jsme stvořeni ‚k jeho obrazu‘. Proto máme i my schopnost lásku pociťovat i projevovat. (1. Jana 4:8; 1. Mojžíšova 1:26, 27) Tato schopnost však nepřináší ovoce automaticky. Abychom mohli náklonnost projevovat, musíme ji nejprve ke svému manželskému partnerovi a ke svým dětem cítit. Buďme tedy pozorní a všímejme si jejich příjemných vlastností, i když se nám snad na první pohled zdají bezvýznamné. Když si těchto vlastností všimneme, přemýšlejme o nich. Možná si řekneš: ‚Ale vždyť na mém manželovi [manželce, dětech] není vůbec nic, co by se někomu mohlo líbit.‘ Ti, kdo žijí v manželství, které bylo sjednáno někým jiným, možná ke svému manželskému partnerovi velkou náklonnost nepocítili. Některé dvojice snad ani nechtěly mít děti. Zamysleme se však nad tím, co v desátém století před naším letopočtem pociťoval Jehova k izraelskému národu, ke své obrazné manželce. Prorok Eliáš se sice domníval, že v desetikmenném izraelském národu nejsou žádní jiní ctitelé Jehovy, ale Jehova tento národ bedlivě prozkoumal a našel značný počet lidí — celkem 7 000 —, jejichž vlastnosti byly v jeho očích žádoucí. Můžeš napodobovat Jehovu a hledat to, co je na členech tvé rodiny dobré? (1. Královská 19:14–18)

Jestliže však mají ostatní členové rodiny tvou náklonnost pocítit, musíš se vědomě snažit dát jim tuto náklonnost najevo. Kdykoli si povšimneš něčeho chvályhodného, řekni, že to oceňuješ. Boží slovo popisuje schopnou manželku a zmiňuje se přitom o jednom zajímavém rysu její rodiny: „Její synové povstali a přistoupili k tomu, aby ji prohlásili za šťastnou; její majitel povstává a chválí ji.“ (Přísloví 31:28) Povšimněme si, že členové této rodiny si navzájem vyjadřovali ocenění a nepociťovali v tom směru žádné zábrany. Jestliže otec vyjádří manželce pochvalu slovy, dává tím znamenitý příklad synovi, aby svou manželku také hodně chválil, až se jednou sám ožení.

Také je zapotřebí, aby rodiče chválili své děti. To může dětem pomoci, aby získaly sebeúctu. Jak totiž může člověk „milovat svého bližního jako sám sebe“, když sám k sobě nemá úctu? (Matouš 22:39) Naproti tomu jestliže rodiče své děti neustále kritizují a vůbec je nepochválí, mohou děti sebeúctu snadno ztratit a může pro ně pak být obtížné projevovat náklonnost druhým. (Efezanům 4:31, 32)

Můžeš najít pomoc

Co když někdo nebyl vychováván v láskyplné domácnosti? I v tom případě je možné se naučit projevovat náklonnost. Prvním krokem je rozpoznat, v čem tkví problém, a uvědomit si, že je třeba něco zlepšit. Boží slovo, Bible, je v tomto směru velkou pomocí. Může být přirovnáno k zrcadlu. Když zkoumáme sami sebe v zrcadle biblických nauk, ukáží se nám nedostatky či chyby v našem smýšlení. (Jakub 1:23) Jakékoli nevhodné sklony můžeme na základě biblických nauk napravovat. (Efezanům 4:20–24; Filipanům 4:8, 9) Je třeba, abychom to dělali pravidelně, a „konání toho, co je znamenité“, se nikdy nesmíme vzdát. (Galaťanům 6:9)

Projevovat náklonnost může být pro některé lidi obtížné, protože k tomu nebyli vedeni výchovou ani kulturním prostředím, z něhož pocházejí. Nedávno provedené studie však ukazují, že takové překážky lze překonat. Dr. Daniel Goleman, odborník v oboru duševního zdraví, vysvětluje, že ‚i ty nejhlouběji zakořeněné zvyky získané v raném dětství lze změnit‘. Před více než devatenácti sty lety Bible ukázala, že s pomocí Božího ducha mohou být přeměněny i ty nejhůře odstranitelné sklony srdce. Písmo nás vybízí: „Svlékněte starou osobnost s jejími zvyklostmi a oblékněte si novou osobnost.“ (Kolosanům 3:9, 10)

Jakmile byl problém rozpoznán, může mít rodina při společném studiu Bible na zřeteli své potřeby. Co kdybyste si například v biblické konkordanci vyhledali slovo „náklonnost“? Možná byste našli tento verš: „Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti a viděli jste, jaký výsledek dal Jehova, že Jehova je velmi něžný v náklonnosti a milosrdný.“ (Jakub 5:11) Potom se můžete zamyslet nad biblickou zprávou o Jobovi a zaměřit se na to, jak Jehova projevoval Jobovi něžnou náklonnost a milosrdenství. Bezpochyby budete chtít Jehovu napodobit v tom, že budete projevovat velmi něžnou náklonnost a milosrdenství své rodině.

Jsme však nedokonalí, a proto „všichni ... mnohokrát klopýtáme“ v tom, jak používáme svůj jazyk. (Jakub 3:2) V rodinném kruhu možná nemluvíme vždy tak, aby to bylo pro ostatní povzbudivé. Právě v takových situacích je nezbytně nutné se modlit a spoléhat se na Jehovu. Nevzdávejte se. „Ustavičně se modlete.“ (1. Tesaloničanům 5:17) Jehova bude pomáhat jak těm, kdo po náklonnosti v rodině touží, tak i těm, kdo by ji rádi projevovali, ale něco jim v tom brání.

Navíc Jehova láskyplně opatřuje pomoc v rámci křesťanského sboru. Jakub napsal: „Je mezi vámi někdo [duchovně] nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem v Jehovově jménu.“ (Jakub 5:14) Ano, rodinám, jejichž členové mají problémy s projevováním vzájemné náklonnosti, mohou být starší ve sborech svědků Jehovových velkou pomocí. Mohou svým spoluvěřícím trpělivě pomáhat, ačkoli sami nejsou profesionálními psychology. Neříkají jim, co mají dělat, ale spíše jim připomínají, jak se na věci dívá Jehova. Také se společně s nimi a za ně modlí. (Žalm 119:105; Galaťanům 6:1)

Pokud jde o Tohrua a Joko, křesťanští starší vždy vyslechli, co tyto manžele trápí, a povzbudili je. (1. Petra 5:2, 3) Občas je navštívil jeden starší s manželkou, takže Joko měla užitek ze společnosti zkušené křesťanky, která ji mohla přivést ‚k rozumu tak, aby milovala svého manžela‘. (Titovi 2:3, 4) Starší soucítí se svými spolukřesťany a mají pochopení pro jejich potíže i starosti, a působí tedy jako „úkryt před větrem a jako skrýš před dešťovou bouří“. (Izajáš 32:1, 2)

S pomocí laskavých starších si Tohru uvědomil, že neumí správně vyjadřovat své city a že rodinné uspořádání je v těchto „posledních dnech“ terčem Satanových útoků. (2. Timoteovi 3:1) Tohru se rozhodl svůj problém řešit. Postupně pochopil, proč není schopen projevovat lásku. Jemu samotnému totiž v dětství nikdo lásku neprojevoval. Potom díky hlubokému studiu Bible a modlitbě začal vnímavěji reagovat na citové potřeby své manželky.

Dříve sice byla Joko na Tohrua nazlobená, ale když pochopila, jak ho v dětství ovlivnila rodina, a když si také uvědomila své vlastní chyby, začala vážně hledat na svém manželovi jeho dobré stránky. (Matouš 7:1–3; Římanům 5:12; Kolosanům 3:12–14) Vroucně prosila Jehovu, aby měla sílu stále svého manžela milovat. (Filipanům 4:6, 7) Také Tohru pak začal manželce dávat najevo svou náklonnost, a působil jí tím velkou radost.

Ano, i když ti možná připadá obtížné pociťovat a projevovat v rodině náklonnost, jistě můžeš tento problém překonat. Boží slovo nám k tomu poskytuje užitečné vedení. (Žalm 19:7) Je nezbytné si uvědomit, že jde o závažnou věc. Soustřeďuj se na dobré vlastnosti členů své rodiny, studuj Boží slovo a uplatňuj je, spoléhej se na Jehovu a vyjadřuj to ve vroucích modlitbách. Vyhledávej také pomoc zralých křesťanských starších. Potom tu zdánlivou, nesmírně velkou bariéru, která tě odděluje od členů rodiny, můžeš překonat. (1. Petra 5:7) I ty můžeš pocítit radost, jakou pocítil jeden manžel ve Spojených státech. Vzal si k srdci doporučení vyjádřit manželce svou náklonnost. Když nakonec sebral odvahu a řekl jí „já tě mám rád“, byl její reakcí překvapen. Do očí jí vhrkly slzy radosti a zašeptala: „Já tě mám taky ráda, ale to je poprvé za pětadvacet let, co jsi mi to takhle řekl.“ Nečekej tedy tak dlouho a svému partnerovi a svým dětem vyjádři náklonnost co nejdřív!

[Poznámka pod čarou]

^ 2. odst. Některá jména byla změněna.

[Obrázek na straně 28]

Jehova poskytuje pomoc ve svém Slově, v Bibli