Důležité myšlenky z dopisů Galaťanům, Efezanům, Filipanům a Kolosanům
Jehovovo Slovo je živé
Důležité myšlenky z dopisů Galaťanům, Efezanům, Filipanům a Kolosanům
APOŠTOL Pavel se dozví, že někteří křesťané se dostali pod vliv zastánců judaismu, a ti je odvádějí od pravého uctívání. To ho podnítí, aby napsal působivý dopis „galatským sborům“. (Gal. 1:2) Tento dopis byl napsán někdy mezi lety 50 a 52 n. l. a obsahuje otevřené rady a mocné vybídky.
Uplyne asi deset let a Pavel je v Římě jako „vězeň Krista Ježíše“. Odtamtud píše sborům v Efezu, ve Filipech a v Kolosech dopisy, které jsou plné moudrých rad a laskavého povzbuzení. (Ef. 3:1) Biblické knihy Galaťanům, Efezanům, Filipanům a Kolosanům si zaslouží naši pozornost. Z toho, co je v nich napsáno, můžeme mít užitek i my. (Hebr. 4:12)
DÍKY ČEMU JE ČLOVĚK „PROHLÁŠEN ZA SPRAVEDLIVÉHO“
Šiřitelé judaismu se lstivě snaží podkopat Pavlovu důvěryhodnost, a Pavel proto uvádí některé podrobnosti ze svého života, aby obhájil svůj apoštolát. (Gal. 1:11–2:14) Vyvrací jejich falešné nauky, když jasně ukazuje, že „člověk je prohlášen za spravedlivého ne díky skutkům zákona, ale pouze prostřednictvím víry v Krista Ježíše“. (Gal. 2:16)
Pavel říká o Kristu, že „koupí propustil ty pod zákonem“ a osvobodil je, aby se těšili z křesťanské svobody. Důrazně Galaťany nabádá: „Stůjte proto pevně a nedejte se opět zapřáhnout do jha otroctví.“ (Gal. 4:4, 5; 5:1)
Odpovědi na biblické otázky:
3:16–18, 28, 29 — Je abrahamská smlouva v platnosti až dodnes? Ano. Smlouva Zákona nenahradila smlouvu, kterou Bůh uzavřel s Abrahamem, ale byla k ní přidána. Abrahamská smlouva tedy zůstala v platnosti i potom, co byl Zákon ‚zrušen‘. (Ef. 2:15) Sliby, které jsou v této smlouvě zahrnuty, byly přeneseny na pravé Abrahamovo ‚semeno‘ — totiž na Krista Ježíše, který je jeho prvotní částí, a na ty, kdo ‚patří Kristu‘.
6:2 — Co je „Kristův zákon“? Tento zákon se skládá ze všeho, co Ježíš učil a co přikázal. Zejména k němu patří přikázání ‚milovat jeden druhého‘. (Jan 13:34)
6:8 — Co znamená ‚rozsévat s ohledem na ducha‘? Znamená to žít tak, aby na nás mohl bez zábran působit Boží svatý duch. S ohledem na ducha rozséváme mimo jiné tehdy, když se horlivě věnujeme činnostem, které působení ducha napomáhají.
Poučení pro nás:
1:6–9. Když ve sboru nastanou problémy, křesťanští starší nesmí s jejich řešením otálet. Pomocí logických argumentů a biblických textů mohou rychle vyvrátit falešné názory.
2:20. Na výkupné bychom se měli naučit pohlížet jako na osobní dar, který jsme dostali od Boha. (Jan 3:16)
5:7–9. Špatná společnost nám může ‚bránit, abychom dále neposlouchali pravdu‘. Je moudré se takové společnosti vyhýbat.
6:1, 2, 5. Ti, kdo jsou „duchovně způsobilí“, nám mohou pomoci nést nějaké naše břemeno, například nějakou obtížnou situaci nebo těžkost, která nastala v důsledku toho, že jsme nevědomky udělali chybný krok. Svůj náklad duchovní odpovědnosti si však musíme nést sami.
BOŽÍ ZÁMĚR „SHROMÁŽDIT VŠECHNY VĚCI V KRISTU“
Ve svém dopise Efezanům Pavel pojednává především o křesťanské jednotě. Tento námět zdůrazňuje tím, že mluví o ‚správě na plné hranici ustanovených časů‘, jejímž prostřednictvím Bůh zamýšlí „opět shromáždit všechny věci v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi“. Kristus „dal dary v podobě lidí“, aby všichni ‚dosáhli jednoty ve víře‘. (Ef. 1:10; 4:8, 13)
K tomu, aby křesťané přinášeli Bohu čest a podporovali jednotu, mají ‚si obléci novou osobnost‘ a ‚podřizovat se jeden druhému v bázni před Kristem‘. Také si potřebují obléci úplnou výzbroj od Boha, aby dokázali „pevně stát proti Ďáblovým pletichám“. (Ef. 4:24; 5:21; 6:11)
Odpovědi na biblické otázky:
1:4–7 — V jakém smyslu byli pomazaní křesťané předem stanoveni dlouho před svým narozením? Byli předem stanoveni jako skupina nebo třída, ale ne jako jednotlivci. Stalo se to před tím, než začal existovat svět hříšných potomků Adama a Evy. Proroctví v 1. Mojžíšově 3:15, které bylo proneseno před zplozením hříšného člověka, v sobě zahrnuje i Boží záměr, aby někteří Kristovi následovníci vládli společně s Kristem v nebi. (Gal. 3:16, 29)
2:2 — V čem se duch světa podobá vzduchu a v čem spočívá jeho autorita? Stejně jako vzduch, který vdechujeme, i ‚duch světa‘ — tedy duch nezávislosti a neposlušnosti — je všude. (1. Kor. 2:12) Jeho autorita neboli moc spočívá v tom, že působí vemlouvavě, vytrvale a neúprosně.
2:6 — Jak mohou pomazaní křesťané být „v nebeských místech“, zatímco jsou ještě na zemi? Výraz ‚nebeská místa‘ se zde nevztahuje na nebeské dědictví, které jim bylo slíbeno. Poukazuje na jejich vyvýšené duchovní postavení, které vyplývá z toho, že byli „zapečetěni slíbeným svatým duchem“. (Ef. 1:13, 14)
Poučení pro nás:
4:8, 11–15. Ježíš Kristus „odvedl zajatce“, neboli dostal lidi ze Satanovy nadvlády, aby je používal jako dary k budování křesťanského sboru. Když tyto muže, kteří mezi námi poskytují vedení, posloucháme a jsme k nim poddajní a když podporujeme organizační opatření sboru, můžeme tím ‚ve všem láskou vyrůstat v Krista‘. (Hebr. 13:7, 17)
5:22–24, 33. Manželka by se měla svému manželovi nejen podřizovat, ale také by k němu měla mít úctu. Taková manželka projevuje „tichého a mírného ducha“ a snaží se prokazovat svému manželovi čest tím, že o něm dobře mluví a že napomáhá tomu, aby každé jeho rozhodnutí vedlo k dobrým výsledkům. (1. Petra 3:3, 4; Tit. 2:3–5)
5:25, 28, 29. Tak jako manžel „živí“ sám sebe, měl by se dobře starat o svou manželku, a to v hmotném, citovém i duchovním ohledu. Měl by ji také ‚něžně chovat‘, což znamená, že jí věnuje dostatek času a je k ní něžný slovem i skutkem.
6:10–13. Máme-li odporovat démonským silám, nesmíme být polovičatí ve svém úsilí oblékat si duchovní výzbroj od Boha.
„CHOĎME DÁLE ŘÁDNĚ“
Z Pavlova dopisu Filipanům vyzařuje láska. „Za to se stále modlím,“ píše jim, „aby vaše láska ještě víc a více oplývala přesným poznáním a plnou rozlišovací schopností.“ Kdyby si Filipané příliš věřili, mohli by na to doplatit, a proto jim Pavel radí: „Pracujte stále na své vlastní záchraně s bázní a chvěním.“ (Fil. 1:9; 2:12)
Ty, kdo jsou zralí, Pavel vybízí, aby usilovali „o cíl, o cenu Božího povolání vzhůru“. Říká: „Do jaké míry jsme udělali pokrok, rozhodně choďme dále řádně podle téhož postupu.“ (Fil. 3:14–16)
Odpovědi na biblické otázky:
1:23 a poznámka pod čarou — Pod tlakem kterých „dvou věcí“ byl Pavel a po jakém ‚propuštění‘ toužil? V dané situaci byl Pavel pod tlakem dvou možností: buď bude dále žít, nebo zemře. (Fil. 1:21) Pavel neříká, které z těchto možností by dal přednost, ale ukazuje, po čem touží — aby „byl propuštěn a byl s Kristem“. (Fil. 3:20, 21; 1. Tes. 4:16) Toto ‚propuštění‘ během Kristovy přítomnosti bude pro Pavla znamenat, že obdrží odměnu, kterou mu Jehova připravil. (Mat. 24:3)
2:12, 13 — V jakém smyslu Bůh působí, abychom „chtěli i jednali“? Jehovův svatý duch může způsobit, že v našem srdci a v naší mysli poroste touha sloužit Bohu co nejlépe. Když tedy ‚stále pracujeme na své vlastní záchraně‘, nejsme při tom odkázáni sami na sebe.
Poučení pro nás:
1:3–5. Přestože Filipané byli po hmotné stránce chudí, projevovali štědrost. V tom je můžeme napodobovat. (2. Kor. 8:1–6)
2:5–11. Na příkladu Ježíše vidíme, že pokora není projevem slabosti, ale mravní síly. Ty, kdo jsou pokorní, navíc Jehova vyvyšuje. (Přísl. 22:4)
3:13. K ‚věcem za námi‘ může patřit lukrativní kariéra, finanční jistota, která vyplývala z naší příslušnosti k bohaté rodině, nebo i dřívější vážné hříchy, kterých jsme litovali a ze kterých jsme „byli . . . čistě umyti“. (1. Kor. 6:11) Na takové věci bychom měli zapomínat v tom smyslu, že se jimi už nebudeme znepokojovat. Měli bychom se ‚napřahovat po věcech před sebou‘.
BUĎME „UPEVNĚNI VE VÍŘE“
Ve svém dopise Kolosanům vyvrací Pavel mylné názory falešných učitelů. Vysvětluje Kolosanům, že jejich záchrana nezávisí na dodržování požadavků Zákona, ale na tom, zda ‚zůstanou ve víře‘. Vybízí je: „Choďte dále ve spojení s [Kristem], zakořeněni a na něm vybudováni a upevněni ve víře.“ Jak by se mělo projevit to, že budou takto upevněni? (Kol. 1:23; 2:6, 7)
Apoštol Pavel píše: „Kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty. Ať také vládne ve vašem srdci Kristův pokoj.“ Říká: „Ať děláte cokoli, pracujte na tom celou duší jako pro Jehovu, a ne pro lidi.“ Pokud jde o ty, kdo nejsou členy křesťanského sboru, Pavel Kolosanům radí, aby ‚vůči nim dále chodili v moudrosti‘. (Kol. 3:14, 15, 23; 4:5)
Odpovědi na biblické otázky:
2:8 — Co jsou ‚základní věci světa‘, před nimiž Pavel varoval? Jsou to základní prvky Satanova světa — věci nebo principy, které tento svět utvářejí, podle kterých se tento svět řídí a které ho pohánějí. (1. Jana 2:16) Patří k nim světské filozofie, hmotařství a falešná náboženství.
4:16 — Proč není dopis Laodiceanům v Bibli? Snad proto, že tento dopis obsahoval informace, které dnes nepotřebujeme. Nebo je možné, že se v něm opakovaly myšlenky z jiných dopisů, které jsou kanonické.
Poučení pro nás:
1:2, 20. Výkupné — dar, který Bůh poskytl ve své nezasloužené laskavosti — může naše svědomí zbavit pocitů viny a dát nám vnitřní klid.
2:18, 23. Někdo možná předstírá pokoru, protože chce zapůsobit na druhé. Například si odříká hmotné věci nebo ‚krutě zachází s tělem‘. Tato ‚zdánlivá pokora‘ je známkou toho, že takový člověk je „nadutý svým tělesným smýšlením“.