Kapitola 11

Vnitřní soulad Bible

Představme si knihovnu, ve které je 66 knih, jež napsalo asi čtyřicet různých lidí v období dlouhém asi 1600 let. Pisatelé žili v celé řadě zemí a při psaní bylo použito tří jazyků. Všichni pisatelé se od sebe navzájem lišili osobností, schopnostmi i původem. Ale když byly knihy, které napsali, nakonec shromážděny, ukázalo se, že všechny společně ve skutečnosti tvoří jen jednu velkolepou knihu, která od začátku až do konce sleduje jeden základní námět. Je asi těžké si to představit. Ale Bible takovou knihovnou je.

1. (Včetně úvodu.) Jaký pozoruhodný soulad svědčí o tom, že Bible byla inspirována Bohem?

BIBLE je sice sbírkou různých knih, ale je přitom jednotným dílem, což musí zapůsobit hlubokým dojmem na každého, kdo ji upřímně zkoumá. Je jednotná v tom, že od začátku do konce podporuje uctívání jediného Boha, jehož charakteristické vlastnosti se nikdy nemění. Ve všech biblických knihách vyniká jediný námět. Tento vnitřní soulad je přesvědčivým důkazem, že Bible je opravdu Boží slovo.

2, 3. Které proroctví vyslovené v Edenu poskytlo základ pro naději, a co vedlo k vyslovení tohoto proroctví?

² Základní námět Bible je uveden již v prvních  kapitolách její první knihy, První Mojžíšovy. Tam se dočítáme, že naši první rodiče, Adam a Eva, byli stvořeni dokonalí a byli postaveni do rajské zahrady, do Edenu. K Evě se však přiblížil had, který zpochybnil správnost Božích zákonů a rafinovaným lhaním Evu svedl k hříšnému jednání. Adam ji následoval a také Boha neposlechl. K čemu to vedlo? Oba byli z Edenu vyhnáni a byli odsouzeni k smrti. My dnes trpíme následky této první vzpoury. Po našich prvních rodičích jsme všichni zdědili hřích a smrt. (1. Mojžíšova 3:1–7, 19, 24; Římanům 5:12)

³ V té tragické době však Bůh vyslovil proroctví, které poskytlo základ pro naději. Toto proroctví bylo adresováno hadovi, ale bylo vysloveno tak, že je Adam s Evou mohli slyšet a mohli o něm říci svým dětem. Bůh řekl: „A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. On ti zhmoždí hlavu a ty mu zhmoždíš patu.“ (1. Mojžíšova 3:15; Římanům 8:20, 21)

4. O kterých subjektech pojednávalo proroctví, jež vyslovil Jehova v Edenu, a jak na sebe tyto subjekty v průběhu staletí navzájem působily?

⁴ Povšimněme si čtyř blíže neurčených subjektů, o nichž se tento klíčový verš zmiňuje: had a jeho semeno, a také žena a její semeno. Tyto subjekty měly mít ústřední úlohu v událostech příštích tisíciletí. Mezi ženou a jejím semenem na jedné straně, a hadem a jeho semenem na druhé straně mělo existovat neustálé nepřátelství. Projevem tohoto nepřátelství měl být i dlouhodobý konflikt mezi pravým uctíváním a uctíváním falešným, mezi správným chováním a ničemností. V určité chvíli měl had získat zdánlivou výhodu, když ženinu semeni zhmoždí  patu. Nakonec však mělo semeno ženy rozdrtit hadovi hlavu, a Bůh sám měl být ospravedlněn, až budou odstraněny všechny stopy oné původní vzpoury.

5. Jak víme, že onou ženou v proroctví nebyla Eva?

⁵ Kdo je žena a kdo je had? A kdo jsou jejich semena? Když se Evě narodil její první syn Kain, prohlásila: „Vydala jsem ze sebe muže s Jehovovou pomocí.“ (1. Mojžíšova 4:1) Snad si myslela, že ona sama je tou ženou, o které pojednávalo uvedené proroctví, a že tento syn bude tím semenem. Kain však měl špatného ducha podobně jako had. Stal se z něho vrah, když zabil svého mladšího bratra Abela. (1. Mojžíšova 4:8) Je zřejmé, že proroctví mělo hlubší, symbolický význam, který mohl vysvětlit jedině Bůh. A skutečně jej postupně vysvětlil. K odhalení významu tohoto prvního biblického proroctví nějakým způsobem přispívá všech 66 knih Bible.

Kdo je had?

6–8. Která Ježíšova slova nám pomáhají rozpoznat, kdo byl tou mocí, jež stála za hadem? Jak to můžeme vysvětlit?

⁶ Nejprve se zabývejme otázkou, kdo je had, o kterém se mluví v 1. Mojžíšově 3:15. Zpráva říká,  že k Evě se v Edenu přiblížil doslovný had; ale doslovní hadi nemohou mluvit. Za tímto hadem musela stát nějaká moc, která způsobila, že toho byl schopen. Jaká to byla moc? Její totožnost byla plně objasněna teprve v prvním století našeho letopočtu, když Ježíš vykonával svou službu zde na zemi.

⁷ Při jedné příležitosti mluvil Ježíš s některými židovskými náboženskými vůdci, kteří byli přesvědčeni, že jsou spravedliví, a chlubili se, že jsou synové Abrahama. Neústupně však odporovali pravdě, kterou kázal Ježíš. Ježíš jim proto řekl: „Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce. Ten byl zabijákem, když začal, a nestál pevně v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví podle své vlastní povahy, protože je lhář a otec lži.“ (Jan 8:44)

⁸ Ježíšova slova byla silná a jednoznačná. Řekl, že ďábel je „zabiják“ a „otec lži“. První lži, o kterých existuje záznam, byly lži, které řekl had v Edenu. Kdo tyto lži vyslovil, byl skutečně „otec lži“. A tyto lži navíc vedly ke smrti Adama a Evy, a tak se onen dávný lhář stal vrahem. Je tedy zřejmé, že tou mocí, která v Edenu stála za hadem, byl Satan Ďábel, a v onom dávném proroctví Jehova ve skutečnosti mluvil k Satanovi.

9. Jak začal existovat Satan?

⁹ Někteří lidé se ptají: Jestliže je Bůh dobrý, proč stvořil takového tvora, jako je Ďábel? Ježíšova slova nám pomáhají odpovědět i na tuto otázku. O Satanovi Ježíš řekl: „Byl zabijákem, když začal.“ Když tedy Satan začal Evě lhát, právě tehdy se stal Satanem. Toto označení pochází z hebrejského slova,  které znamená „odpůrce“. Bůh Satana nestvořil. Anděl, který byl původně věrný, připustil, aby se v jeho srdci vyvinula nesprávná žádost, a tak se stal Satanem. (5. Mojžíšova 32:4; srovnej Joba 1:6–12; 2:1–10; Jakuba 1:13–15.)

Semeno hada

10, 11. Jak nám Ježíš a apoštol Jan pomáhají zjistit, kdo je semeno hada?

¹⁰ Co však je ‚semeno [neboli potomstvo] hada‘? Ježíšova slova nám pomáhají rozřešit i tuto část záhady. Židovským vůdcům Ježíš řekl: „Jste ze svého otce, z Ďábla, a přejete si činit žádosti svého otce.“ Tito Židé byli potomci Abrahamovi, a chlubili se tím. Chovali se však ničemně, a tak se stali duchovními dětmi Satana, původce hříchu.

¹¹ Apoštol Jan, který psal koncem prvního století, jasně vysvětluje, kdo patří k semenu Hada, Satana. Píše: „Kdo hřeší, pochází z Ďábla, protože Ďábel hřešil od počátku . . . Podle toho jsou zřejmé Boží děti a Ďáblovy děti: Žádný, kdo nekoná spravedlnost, nepochází z Boha, ani ten, kdo nemiluje svého bratra.“ (1. Jana 3:8, 10) Je zřejmé, že semeno Hada velmi intenzívně působí v průběhu celých lidských dějin.

Kdo je semeno ženy?

12, 13. a) Jak Jehova zjevil Abrahamovi, že se semeno ženy objeví mezi jeho potomky? b) Kdo zdědil slib týkající se Semene?

¹² A kdo je ‚semeno [neboli potomstvo] ženy‘? To je jedna z nejdůležitějších otázek, jaké kdy byly položeny, protože právě semeno ženy nakonec rozdrtí hlavu Satana a odčiní špatné následky  první vzpoury. Důležité vodítko ke zjištění totožnosti semene ženy odhalil Bůh již ve dvacátém století př. n. l. věrnému muži Abrahamovi. Abraham měl velkou víru, a proto mu Bůh dal řadu slibů, které se týkaly potomstva, jež se Abrahamovi mělo narodit. Z jednoho z těchto slibů bylo patrné, že ‚semeno ženy‘, které hadovi „zhmoždí hlavu“, se objeví mezi Abrahamovými dětmi. Bůh Abrahamovi řekl: „Tvé semeno si vezme do vlastnictví bránu svých nepřátel. A prostřednictvím tvého semene si budou určitě žehnat všechny národy země pro tu skutečnost, že jsi naslouchal mému hlasu.“ (1. Mojžíšova 22:17, 18)

¹³ Slib daný Abrahamovi opakoval Jehova během let Abrahamovu synovi Izákovi a vnukovi Jákobovi. (1. Mojžíšova 26:3–5; 28:10–15) Z Jákobových potomků nakonec vzniklo dvanáct kmenů a jeden z těchto kmenů, Juda, dostal zvláštní slib: „Žezlo se od Judy neodvrátí ani velitelská hůl z místa mezi jeho nohama, dokud nepřijde Šilo; a jemu bude patřit poslušnost národů.“ (1. Mojžíšova 49:10) Semeno se mělo nakonec objevit v kmeni Juda.

14. Který národ byl organizován tak, aby byl připraven na příchod Semene?

¹⁴ Koncem 16. století př. n. l. bylo dvanáct kmenů Izraele jakožto Boží zvláštní lid zorganizováno v národ. Proto s nimi Bůh uzavřel slavnostní smlouvu a dal jim sbírku zákonů. Hlavním důvodem toho  bylo připravit lid na příchod Semene. (2. Mojžíšova 19:5, 6; Galaťanům 3:24) Od té doby se Satanovo nepřátelství k Semenu ženy projevovalo nepřátelstvím národů k Božímu vyvolenému lidu.

15. Které závěrečné vodítko bylo dáno k vyřešení otázky, ze které rodiny Abrahamových potomků vyjde Semeno?

¹⁵ Vodítko k vyřešení otázky, ze které rodiny vyjde toto Semeno, bylo nakonec poskytnuto v 11. století př. n. l. Tehdy Bůh promluvil ke druhému izraelskému králi, k Davidovi, a slíbil, že Semeno přijde z jeho rodu a že trůn toho, kdo jím bude, má být ‚pevně založený na neurčitý čas‘. (2. Samuelova 7:11–16) Od té chvíle bylo možné vhodně označovat toto Semeno jako syna Davidova. (Matouš 22:42–45)

16, 17. Jak popsal Izajáš požehnání, které toto Semeno přinese?

¹⁶ V následujících letech Bůh vzbuzoval proroky, kteří poskytovali další inspirované informace o Semeni, jež mělo přijít. Například v osmém století př. n. l. napsal Izajáš: „Vždyť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; a na rameni bude mít knížecí panství. A jeho jméno bude nazváno Podivuhodný rádce, Silný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje. Hojnosti knížecího panství a pokoje nebude konec na Davidově trůnu a nad jeho královstvím.“ (Izajáš 9:6, 7)

 ¹⁷ Dále Izajáš o tomto Semeni prorokoval: „Ponížené bude soudit se spravedlností a s přímostí bude muset udílet pokárání ve prospěch mírných země . . . A vlk skutečně bude chvíli přebývat s beránkem a levhart ulehne s kůzletem a tele a mladý lev s hřívou a dobře živené zvíře, všichni spolu . . . Nebudou nijak škodit ani působit zkázu na celé mé svaté hoře, protože země jistě bude naplněna poznáním Jehovy, jako vody pokrývají samotné moře.“ (Izajáš 11:4–9) Jaké bohaté požehnání mělo toto semeno přinést!

18. Které další informace o Semeni zaznamenal Daniel?

¹⁸ V šestém století před naším letopočtem zaznamenal Daniel další proroctví o tomto Semeni. Předpověděl dobu, kdy se někdo podobný synovi člověka objeví v nebi, a řekl o něm, že „mu [bylo] dáno panství a důstojnost a království, aby dokonce jemu sloužily všechny národy, národnostní skupiny a jazyky“. (Daniel 7:13, 14) Semeno, které mělo přijít, mělo tedy zdědit nebeské království a mělo uplatňovat královskou autoritu nad celou zemí.

Záhada rozřešena

19. Jakou úlohu v příchodu Semene měla podle andělova objasnění mít Marie?

¹⁹ Na úsvitu našeho letopočtu byla totožnost Semene nakonec odhalena. V roce 2 př. n. l. se jedné mladé židovské dívce, která se jmenovala Marie  a pocházela z Davidova rodu, objevil anděl. Oznámil jí, že se jí narodí naprosto mimořádné dítě, a řekl: „Ten bude velký a bude nazýván Syn Nejvyššího; a Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida, a bude kralovat nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ (Lukáš 1:32, 33) Dlouhé čekání na „semeno“ se tedy blížilo ke konci.

20. Kdo je tím slíbeným Semenem a jaké poselství kázal v Izraeli?

²⁰ V roce 29 n. l. (což je datum, na které dlouho předtím poukazoval Daniel) byl Ježíš pokřtěn. Pak na něho sestoupil svatý duch, a Bůh Ježíše uznal jako svého Syna. (Daniel 9:24–27; Matouš 3:16, 17) Následujících tři a půl roku Ježíš vydával svědectví Židům a veřejně oznamoval: „Přiblížilo [se] nebeské království.“ (Matouš 4:17) Během té doby splnil tolik proroctví z Hebrejských písem, že nezůstaly sebemenší pochybnosti o tom, že tím slíbeným Semenem je skutečně on.

21. Čemu rozuměli první křesťané, pokud jde o totožnost Semene?

²¹ První křesťané tomu dobře rozuměli. Křesťanům v Galácii Pavel vysvětlil: „Sliby byly proneseny k Abrahamovi a jeho semenu. Neříká: ‚A semenům‘, jako v případě mnoha takových, ale jako v případě jednoho: ‚A tvému semenu‘, jímž je Kristus.“  (Galaťanům 3:16) Ježíš měl být tím ‚Knížetem pokoje‘, kterého předpověděl Izajáš. Až nakonec nastoupí k moci ve svém Království, bude na celém světě nastoleno právo a spravedlnost.

Kdo tedy je ta žena?

22. Kdo je žena, o které se mluví v Jehovově proroctví, jež bylo vysloveno v Edenu?

²² Jestliže je Ježíš tím Semenem, kdo potom je tou ženou, o které se mluvilo kdysi v Edenu? Mocí, která stála za hadem, byl duchovní tvor, a proto bychom neměli být překvapeni, že i tato žena je v oblasti duchovní, a ne v oblasti pozemské. Apoštol Pavel mluvil o nebeské „ženě“, když řekl: „Ale Jeruzalém nahoře je svobodný, a on je naše matka.“ (Galaťanům 4:26) Jiné biblické texty ukazují, že tento „Jeruzalém nahoře“ již existoval po celá tisíciletí. Je to Jehovova nebeská organizace duchovních tvorů, ze které Ježíš sestoupil, aby splnil úlohu ‚semene ženy‘. Jedině taková duchovní „žena“ mohla odolávat nepřátelství „prahada“ po celá tisíciletí. (Zjevení 12:9; Izajáš 54:1, 13; 62:2–6)

23. Proč je postupné odhalování Jehovova edenského proroctví tak pozoruhodné?

²³ Tento stručný přehled, který ukazuje, jak se ono pradávné proroctví zaznamenané v 1. Mojžíšově 3:15 postupně splňuje, je působivým svědectvím o úžasném vnitřním souladu Bible. Je skutečně podivuhodné, že tomuto proroctví můžeme rozumět jedině tehdy, jestliže události a výroky ze dvacátého, jedenáctého, osmého a šestého století před naším letopočtem uvedeme do souvislosti s výroky a událostmi z prvního století našeho letopočtu. To nemůže  být náhoda. Musela zde být ruka, která to vše vedla. (Izajáš 46:9, 10)

Jaký význam to má pro nás

24. Jaký význam má pro nás to, že známe totožnost Semene?

²⁴ Co to všechno znamená pro nás? Prvotním ‚semenem ženy‘ je tedy Ježíš. To dávné proroctví v 1. Mojžíšově 3:15 předpovědělo, že tomuto ‚semeni‘ Had zhmoždí patu, a to se stalo, když Ježíš zemřel na mučednickém kůlu. Zhmoždění paty není trvalé. Hadův zdánlivý úspěch se proto rychle změnil v porážku, když byl Ježíš vzkříšen. (V 6. kapitole je uvedeno mnoho důkazů, že ke vzkříšení skutečně došlo.) Ježíšova smrt se stala základem pro záchranu lidí, kteří mají upřímné srdce, a tak Semeno začalo být požehnáním, jak to kdysi Bůh slíbil Abrahamovi. Co však můžeme říci o proroctvích, jež ukazují, že Ježíš má z nebeského království vládnout nad celou svou pozemskou říší?

25, 26. S jakou spornou otázkou bylo spojeno nepřátelství mezi ‚semenem ženy‘ a Hadem, jak to je popsáno ve Zjevení?

²⁵ V názorném prorockém vidění zaznamenaném  ve 12. kapitole Zjevení je počátek tohoto Království vylíčen tak, jako by v nebi došlo k narození dítěte mužského rodu. Titul, s nímž se slíbené Semeno ujímá vlády v tomto Království, je Michael, což znamená „Kdo je jako Bůh?“ Michael navždy odstraňuje „prahada“ z nebe, a tím ukazuje, že nikdo nemůže oprávněně zpochybňovat Jehovovu svrchovanost. Čteme o tom: „Velký drak byl proto svržen, ten prahad, který je nazýván Ďábel a Satan, jenž zavádí na scestí celou obydlenou zemi; byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ (Zjevení 12:7–9)

²⁶ Výsledkem je úleva pro nebesa, ale tíseň na zemi. Zaznělo radostné volání: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista.“ Dále však čteme: „Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období.“ (Zjevení 12:10, 12)

27. Kdy se splnilo proroctví o tom, že Satan byl svržen z nebe? Jak to víme?

²⁷ Můžeme říci, kdy se mělo toto proroctví splnit? To byla ve skutečnosti otázka, kterou Ježíšovi položili učedníci, když se ho ptali na ‚znamení jeho přítomnosti a závěru systému věcí‘, jak o tom pojednávala 10. kapitola. (Matouš 24:3) Jak jsme viděli, existují naprosto přesvědčivé doklady toho, že Ježíšova přítomnost v moci nebeského Království začala v roce 1914. Od té doby se skutečně splňují slova „běda zemi“!

28, 29. Jaké velké změny na pozemské scéně nás ještě čekají a jak víme, že k nim dojde brzy?

²⁸ Povšimněme si však nebeského volání: oznamovalo,  že Satan má již jen „krátké časové období“. Původní proroctví zapsané v 1. Mojžíšově 3:15 se tedy nezadržitelně blíží ke svému vyvrcholení. Had, jeho semeno, žena a její semeno — totožnost těch všech již byla zjištěna. Semeni byla ‚zhmožděna pata‘, ale došlo k uzdravení. K rozdrcení Satana (a jeho semene) dojde zanedlouho, a to pod vládou Božího Krále, Krista Ježíše, který již nyní panuje.

²⁹ Na pozemské scéně přitom nastanou ohromné změny. Spolu se Satanem budou odstraněni všichni, kdo dávají najevo, že jsou jeho semenem. Žalmista o tom prorokoval: „Ještě chvilku, a ničemný již nebude; a jistě budeš věnovat pozornost jeho místu, a on nebude.“ (Žalm 37:10) Taková náhlá změna! Pak se splní žalmistova další slova: „Ale mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:11)

30. Jak to, že skeptikové, kteří vyjadřují pochybnosti o tom, že Bible byla inspirována, a dokonce i pochybnosti o samotné existenci Boha, uvažují nerealisticky?

³⁰ Tak „Kníže pokoje“ nakonec přinese lidstvu pokoj. To je slib, který dává Bible, jak jsme o tom četli v Izajášovi 9:6, 7. V dnešní době, kdy převládá skepse, se mnoha lidem zdá takový slib nerealistický. Jakou jinou možnost však mohou nabídnout lidé? Žádnou. Tento slib je naproti tomu jasně vyjádřen v Bibli, a Bible je spolehlivé Boží slovo. Nerealisticky ve skutečnosti uvažují skeptikové. (Izajáš 55:8, 11) Neberou v úvahu Boha, který inspiroval Bibli a sám je absolutně nejvyšší realitou.

[Studijní otázky]

[Obrázek na straně 151]

První biblické proroctví poskytlo padlému lidstvu základ pro naději

[Obrázek na straně 154]

Ve 20. století př. n. l. řekl Jehova Abrahamovi, že slíbené Semeno přijde z jeho potomků

[Obrázek na straně 155]

V 11. století př. n. l. se král David dozvěděl, že Semeno přijde z jeho královského rodu

[Obrázek na straně 156]

V 8. století př. n. l. Izajáš předpověděl, jaká požehnání toto Semeno přinese

[Obrázek na straně 157]

V 6. století př. n. l. Daniel předpověděl, že Semeno bude panovat v nebeském království

[Obrázek na straně 159]

Když se blížil počátek prvního století n. l., dozvěděla se Marie, že až Ježíš — dítě, které se jí má narodit — vyroste, stane se tímto Semenem