V Tuxedu ve státě New York je tři čtvrtě na sedm ráno. Obloha je blankytně modrá a nedaleké jezírko pokrývá tenká vrstva ledu. Do čtyřpodlažní budovy přichází mladí muži a ženy v pracovním oblečení. Přijeli z nedalekých hotelů a jiných míst, kde bydlí, a také ze vzdálenějších částí státu New York – z Pattersonu, Wallkillu, a dokonce Brooklynu, který je asi 80 kilometrů daleko.

Většina z nich musela ale nejdřív přicestovat z mnohem větší dálky – ze všech koutů Spojených států i z jiných zemí. Na stavbě pracují jako dobrovolníci, někteří týden, další šest týdnů a jiní ještě déle. Cestu si zaplatili sami a za svou práci nedostávají žádné peníze. Přesto mají radost, že tu mohou být.

Dnes přijelo 120 dobrovolníků a v dalších měsících jich bude ještě víc. Vcházejí do jídelny a sedají si ke stolům, u každého jich je deset. Mnozí si nalévají kávu. Z kuchyně se line vůně slaniny. Přesně v sedm začíná rozbor biblického textu, který mohou sledovat na obrazovkách. Za patnáct minut číšníci servírují snídani. Kromě slaniny přinášejí pečivo, vejce a ovesnou kaši. K jídlu je toho víc než dost.

Po závěrečné modlitbě je čas jít do práce. Ti, kdo budou přímo na stavbě, si nasazují ochranné přilby a brýle, oblékají si reflexní vesty a připevňují si opasky s nářadím. Přitom si vesele povídají.

Jejich úkolem je přeměnit nemovitost, kterou dříve vlastnila International Paper Company, v technické zázemí pro stavbu světového ústředí svědků Jehovových, které bude stát o několik kilometrů dál blízko města Warwicku. Prostory ve stávajících budovách předělávají na pokoje, kanceláře, dílny a sklady. Ke stavbě v Tuxedu vydala místní komise pro územní plánování podmíněný souhlas v úterý 12. března 2013.

Jakého uvítání se dostane dočasným dobrovolníkům, když se poprvé přijedou ubytovat? William z New Jersey říká: „Bratři na recepci vám řeknou základní informace – kde je váš pokoj, jak se kam dostat a jak používat klíče. Všichni vám chtějí pomoct. Po příjezdu do Tuxeda a po snídani se setkáte s vedoucím své pracovní čety, který vám vysvětlí, co budete dělat.“

Jaké to je tady pracovat? Yajaira a její manžel přijeli z Portorika a pomáhají stavět sádrokartonové stěny. „Vstáváme asi v půl páté, uklidíme byt, rychle vypijeme hrnek kafe a vyrazíme k přistavenému autobusu,“ říká Yajaira. „Večer jsme unavení, ale máme pocit, že jsme se celý den jenom smáli. Všichni mají skvělou náladu.“

Pozemek ve Warwicku obklopují lesy. Zach a jeho manželka Beth, kteří jsou z Minnesoty, pomáhají s přípravou staveniště ve Warwicku. Na otázku, proč přijeli, Beth odpovídá: „Myslíme si, že neexistuje lepší smysl života než sloužit Jehovovi. To, co umíme, pro něj chceme maximálně využít.“