Skip to content

”Hwɛ E Nɔ Dɔn Mɛ Yì Kú É Tɛnwe” Ðè Wɛ À?

”Hwɛ E Nɔ Dɔn Mɛ Yì Kú É Tɛnwe” Ðè Wɛ À?

Xósin e Biblu na é

 Biblu slɛ́ “hwɛ e nɔ dɔn mɛ yì kú é tɛnwe” tlɔlɔ lě ǎ. É ɖò mɔ̌ có, é kplɔ́n mɛ ɖɔ hwɛ syɛnsyɛn lɛ huhu na zɔ́n bɔ mɛɖé na ba hwlɛngán kpò. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Biblu ylɔ́ hwɛ syɛnsyɛn lěhun lɛ ɖɔ “nǔ nyanya e gbɛtɔ́ nɔ wà lɛ,” alǒ azɔ̌ agbaza tɔn lɛ: agalilɛ, vodunsinsɛn, awovínúwiwa, majijɛ, kpo ahannumu kpo. Enɛ gudo ɔ, é ɖɔ ɖɔ “mɛ e nɔ wà nǔ mɔ̌hunkɔtɔn lɛ kún ɖò axɔ́suɖuɖu Mawu tɔn mɛ na byɔ wɛ ó.”—Galatinu lɛ 5:19-21. a

Biblu ka slɛ́ ‘nǔ tɛnwe bɔ Mawu gbɛ́ wǎn na’ à cé?

 Ganji. Nǔnywɛxó 6:16-19 ɖɔ ɖɔ “nǔ ayizɛ́n wɛ nɔ vɛ́ Mawu Mavɔmavɔ wu, . . . nǔ tɛnwe wɛ é nɔ gbɛ́ wǎn na.” É ɖò mɔ̌ có, hwɛhuhu e ko tíìn lɛ é bǐ wɛ è slɛ́ ɖó wemafɔ enɛ lɛ mɛ ǎ. É nyɔ́ wà ɔ, wemafɔ enɛ lɛ slɛ́ walɔ nyanya ɖěɖee nɔ nyí ɖɔ nú hwɛhuhu alɔkpa lɛ bǐ lɛ é, kaka jɛ hwɛ e è nɔ hu ɖò linlin, xóɖiɖɔ, kpo nǔwiwa kpo mɛ lɛ é jí. b

Etɛ ka nyí tinmɛ xógbe “hwɛ e nɔ dɔn mɛ yì kú é” tɔn?

 Biblu ɖexlɛ́ céɖécéɖé ɖɔ hwɛ lɛ bǐ wɛ nɔ dɔn mɛ yì kú. É ɖò mɔ̌ có, vɔsisa gbɛxɔnúmɛ tɔn Jezu Klisu tɔn sixu hwlɛn mǐ sín hwɛhuhu kpo kú kpo sí. (Hlɔmanu lɛ 5:12; 6:23) Enɛ wu ɔ, “hwɛ e nɔ dɔn mɛ yì kú é” ɔ, hwɛ e vɔsisa Klisu tɔn ma sixu súnsún ǎ é wɛ. (1 Jaan 5:16)

 Mɛ e hu hwɛ mɔ̌hun ɖé é nɔ kánɖeji bo na kpò ɖò hwɛhuhu gbɛ̀ zán wɛ sɔmɔ̌ bɔ é na ɖyɔ linlin tɔn kpo walɔ tɔn kpo gbeɖé ǎ. Biblu ɖɔ ɖɔ mɛ e na hu hwɛ mɔ̌hun ɖé é ɔ, “è na sɔ́ kɛ ɛ ǎ.”—Matie 12:31; Luki 12:10.

a Hwɛ syɛnsyɛn e ɖè lɛ é bǐ wɛ ko nyí hwɛ syɛnsyɛn 15 e è slɛ́ ɖò Galatinu lɛ 5:19-21 mɛ lɛ é ǎ, ɖó ee Biblu slɛ́ 15 enɛ lɛ gudo é ɔ, é gɔ́ xógbe “kpodo nǔ hǔnmɛ enɛ lɛ kpan” na. Mɔ̌ mɛ ɔ, Biblu dó wusyɛn lanmɛ nú nǔxatɔ́ ɔ ɖɔ é ni zán bǐbí dó sɔ́ kɛ́n nǔ ɖěɖee è sixu nɔ ma slɛ́, bɔ ye ka nyí “hǔnmɛ” ɖěɖee è slɛ́ lɛ é tɔn lɛ é.

b Ðò Nǔnywɛxó 6:16 mɛ ɔ, mǐ mɔ xógbe Ebléegbe tɔn e tɛɖɛ̌ kɛ́n wegɔ́ ɔ jí, gbɔn vogbingbɔn e ɖò é kpo kɛ́n nukɔntɔn ɔ kpo tɛntin é ɖiɖexlɛ́ gblamɛ é ɖé. È nɔ yawǔ xò gò xógbe mɔ̌hun lɛ ɖò Mawuxówema ɔ mɛ.—Jɔbu 5:19; Nǔnywɛxó 30:15, 18, 21.