Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Be Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Nọ Gbà Alọwle Kija Wẹ Ya?

Be Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Nọ Gbà Alọwle Kija Wẹ Ya?

Be Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Nọ Gbà Alọwle Kija Wẹ Ya?

“EYIN dopo to alọwlemẹ lẹ mẹ diọ sinsẹ̀n, enẹ na gbà alọwle yetọn kija.” Nuhe mẹsusu nọ dọ niyẹn. Mẹdelẹ nọ dọ mọ to whedelẹnu, eyin dopo to alọwlemẹ lẹ mẹ de nado lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn. Ṣigba, be whelẹponu wẹ nuhe yin didọ to aga enẹ nọ yin nugbo ya?

Nado dọ hójọhó, eyin alọwlemẹ de jẹ ojlo tindo to sinsẹ̀n de mẹ ji kavi diọ nuhe e ko yise sọn ojlẹ dindẹn wayi lẹ, enẹ sọgan hẹn awetọ etọn jọsi bo hẹn magbọjẹ, flumẹjijẹ, po homẹgble po wá.

Asi lẹ wẹ nọ saba tindo ojlo lọ jẹnukọn nado diọ sinsẹ̀n. Eyin asi towe to Biblu plọn hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, nawẹ ehe sọgan yinuwado alọwle towe ji gbọn? Eyin asi de wẹ hiẹ, bo to awukọndopọ hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, etẹwẹ hiẹ sọgan wà nado hẹn asu towe voawu?

Pọndohlan Asu de Tọn

E ko yì owhe 12 bọ Mark, he nọ nọ̀ Australie, wlealọ to whenuena asi etọn jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. “Mí tindo ayajẹ to alọwle mítọn mẹ, bọ azọ́n ṣie sọ to yìyì ganji,” wẹ Mark dọ. “Nulẹpo to yìyì linsinlinsin. Enẹgodo, asi ṣie jẹ Biblu plọn ji hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ. Tlolo, n’mọdọ gbẹzan ṣie na diọ. To bẹjẹeji, homẹ ṣie ma hùn dọ asi ṣie tindo ojlo to Biblu pinplọn mẹ, ṣigba to whenuena e dọna mi dọ emi ko basi dide nado yin bibaptizi taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ, enẹ hẹn mi hanú taun.”

Mark jẹ nuhà ji dọ sinsẹ̀n yọyọ he asi etọn mọ na gbà alọwle yetọn kija. E lẹn nado doalọtena Biblu pinplọn asi etọn tọn bo na gbẹna ẹn nado tindo kanṣiṣa depope hẹ Kunnudetọ lẹ. Ṣigba, kakati nado yinuwa to plaplaji, Mark dike ojlẹ pẹde juwayi. Etẹwẹ jọ do alọwle etọn go?

Mark dọmọ: “Homẹ ṣie hùn dọ alọwle mítọn lodo todin hugan dai. E to pinpọnte dogọ sọn whenue gbọ́n asi ṣie ko yí baptẹm taidi dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ to owhe 15 die.” Etẹwẹ gọalọna alọwle yetọn nado tindo kọdetọn dagbe? “Eyin n’lẹnnupọn yì godo, ehe yọnbasi taun na asi ṣie nọ yí ayinamẹ dagbe he tin to Biblu mẹ lẹ do yizan mẹ,” wẹ Mark dọ. “E nọ dovivẹnu nado yinuwa hẹ mi po sisi po to whepoponu.”

Nuhe Asi He Ko Tindo Kọdetọn Dagbe lẹ Dọ

Eyin hiẹ yin asi he to gbẹdo hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ de, etẹwẹ a sọgan wà kavi dọ nado hẹn asu towe voawu? Lẹnnupọndo nuhe yọnnu he to otò voovo mẹ ehelẹ dọ ji.

Sakiko, sọn Japon dọmọ: “Yẹn ko wlealọ sọn owhe 31 die bo tindo ovi atọ̀n. Sọn owhe 22 die gbọ́n wẹ n’ko yin dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ. To whedelẹnu, e nọ vẹawuna mi nado nọpọ́ hẹ asu ṣie he ma tin to sinsẹ̀n dopolọ mẹ hẹ mi. Ṣigba, n’nọ dovivẹnu nado yí ayinamẹ Biblu tọn he dọ dọ mí ni nọ ‘yawu nado sè, . . . whleawu nado gblọn, bosọ whleawu nado gblehomẹ’ do yizan mẹ. (Jakobu 1:19) N’nọ tẹnpọn nado yinuwa hẹ asu ṣie po homẹdagbe po bo kọngbedopọ hẹ linlẹn etọn lẹ eyin yé ma sọta nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ. Ehe gọalọna alọwle mítọn nado tindo kọdetọn dagbe.”

Nadezhda, sọn Russie dọmọ: “N’ko wlealọ sọn owhe 28 die bo yí baptẹm taidi dopo to Kunnudetọ lẹ mẹ sọn owhe 16 die gbọ́n. Whẹpo n’do jẹ Biblu plọn ji, n’ma nọ lẹndọ asu ṣie wẹ dona yin tatọ́ whẹndo tọn gba. N’nọ jlo na basi nudide susu na dee. Ṣigba to godo mẹ, n’wá mọdọ nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ yíyí-do-yizan mẹ nọ yidogọna jijọho po ayajẹ whẹndo mítọn tọn po. (1 Kọlintinu lẹ 11:3) Vudevude, e jẹ awubọ na mi ji nado nọ litai, podọ asu ṣie doayi diọdo he n’basi ehelẹ go.”

Marli, sọn Brésil dọmọ: “N’tindo ovi awe bo ko wlealọ sọn owhe 21 die gbọ́n. E ko basi owhe 16 todin bọ n’lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn. N’plọn dọ ojlo Jehovah Jiwheyẹwhe tọn wẹ yindọ alọwlemẹ lẹ ni nọpọ́, e ma yin nado klan gba. Enẹwutu, n’nọ dovivẹnu nado yin asi dagbe de, bo nọ tẹnpọn nado hẹn homẹ Jehovah po asu ṣie tọn po hùn to ohó po walọ po mẹ.”

Larisa, sọn Russie dọmọ: “To whenuena n’lẹzun dopo to Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ mẹ to nudi owhe 19 die, n’mọdọ nuhe na yin nujọnu hugan na mi wẹ nado basi diọdo to gbẹzan ṣie mẹ. Asu ṣie doayi e go dọ Biblu ko yinuwa do jie to aliho dagbe mẹ bọ n’nọ pọ́n ẹn hlan taidi asu dagbe de. To bẹjẹeji, mí nọ tindo gbemanọpọ gando aliho he mẹ mí na plọn ovi mítọn lẹ te go, ṣigba mí ko didẹ nuhahun ehelẹ. Asu ṣie tlẹ na dotẹnmẹ ovi mítọn lẹ nado nọ hodo mi yì opli sinsẹ̀n ṣie tọn lẹ, na e mọdọ nuplọnmẹ he na hẹn ale wá na yé lẹ kẹdẹ wẹ yé nọ mọyi.”

Valquíria, sọn Brésil dọmọ: “N’tindo ovi dopo bo ko wlealọ sọn owhe 19 die gbọ́n. E ko basi owhe 13 todin bọ n’lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn. To bẹjẹeji, asu ṣie ma jlo dọ yẹn ni nọ dekunnu gba. Ṣigba, n’plọn nado nọ yinuwa hẹ ẹ po homẹmimiọn po to whenuena nude to ahunmẹduna ẹn, podọ n’nọ gọalọna ẹn nado mọdọ Biblu to nuyiwa do gbẹtọ-yinyin ṣie ji to aliho dagbe mẹ. Vudevude, asu ṣie mọnukunnujẹemẹ dọ nujọnu wẹ e yin na mi nado dekunnu. Todin, e nọ nọgodona mi to nuwiwa gbigbọmẹ tọn ṣie lẹ mẹ to gigọ́ mẹ. E tlẹ nọ ze mi do mọto etọn mẹ nado yì deanana plọnmẹ Biblu lẹ to gbétatò he to olá lẹ mẹ bo nọ nọtepọn mi to gbonu kaka n’do nọ fó.”

Nuyiwadomẹji Dagbe De

Eyin alọwlemẹ towe to gbẹdo hẹ Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ, ma dibu dọ ehe na gbà alọwle mìtọn kija blo. Dile asu po asi po he tin to otò voovo mẹ lẹ ko mọ do, Biblu nọ yinuwa do alọwle ji to aliho dagbe mẹ.

Asu he ma yin Kunnudetọ Jehovah tọn de yigbe po ahundopo po dọmọ: “To bẹjẹeji, homẹ nọ gble mi to whenuena asi ṣie lẹzun Kunnudetọ Jehovah tọn, ṣigba n’mọdọ ale susu wẹ ehe hẹnwa to godo mẹ.” Asu devo sọ dọ gando asi etọn go dọmọ: “Nugbonọ-yinyin, gbemima po tenọgli asi ṣie tọn po zọ́n bọ n’nọ pà Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ taun. Nuyise etọn lẹ hẹn ale susu wá na alọwle mítọn. Mí nọ na sisi mínọzo bo nọ pọ́n alọwle mítọn hlan taidi haṣinṣan tẹgbẹ tọn de.”

[Apotin/Yẹdide to weda 13]

Nukun Tẹwẹ Kunnudetọ Jehovah Tọn lẹ Nọ Yí do Pọ́n Alọwle?

Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ pọ́n Biblu taidi Ohó gbọdo Jiwheyẹwhe tọn. Enẹwutu, yé nọ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n nuhe e dọ gando alọwle go. Mì gbọ mí ni pọ́n nuhe Biblu dọ gando kanbiọ he bọdego ehelẹ go:

Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ na tuli hagbẹ yetọn lẹ nado jo alọwlemẹ yetọn he ma yin Kunnudetọ de do wẹ ya? Lala. Apọsteli Paulu wlan dọmọ: “Eyin mẹmẹsunnu de tindo asi he ma yise, bọ homẹ etọn hùn nado nọ̀ hẹ ẹ, mì dike ewọ gbẹ́ ẹ dai blo. Yọnnu he sọ tindo asu he ma yise, eyin homẹ etọn hùn nado nọ hẹ ẹ, mì dike e jo e dai blo.” (1 Kọlintinu lẹ 7:12, 13) Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ setonuna gbedide ehe.

Be tuli yin nina asi Kunnudetọ Jehovah tọn de nado gbẹkọ ojlo asu etọn tọn go eyin e ma tin to sinsẹ̀n dopolọ mẹ hẹ ẹ wẹ ya? Lala. Apọsteli Pita wlan dọmọ: “Mì asi lẹ ni nọ yin mẹmẹglọ hlan asu mìtọn titi lẹ; na, eyin mẹde ma yí ohó lọ sè, yè nido dọ̀n yé gbọn walọ asi lẹ tọn dali, matin ohó lọ; whenuena yé to walọ wiwe mìtọn po osi po pọ́n.”—1 Pita 3:1, 2.

Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ plọnmẹ dọ aṣẹpipa asu lẹ tọn ma tindo dogbó wẹ ya? Lala. Apọsteli Paulu dọmọ: “Yẹn jlo mì ni yọnẹn dọ, Klisti wẹ ota mẹdopodopo tọn; podọ sunnu wẹ ota yọnnu tọn; Jiwheyẹwhe sọ wẹ ota Klisti tọn.” (1 Kọlintinu lẹ 11:3) Asi Klistiani de na wà dagbe nado na sisi asu etọn taidi tatọ́ whẹndo tọn. Ṣigba, aṣẹpipa asu tọn tindo dogbó. E na dogbè na Jiwheyẹwhe po Klisti po. Enẹwutu, eyin asu de degbena asi etọn nado wà nuhe gbà osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn de, asi Klistiani lọ dona “setonuna Jiwheyẹwhe hú gbẹtọ.”—Owalọ lẹ 5:29.

Be Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ plọnmẹ dọ yè ma dona basi gbẹdai wẹ ya? Lala. Jesu Klisti dọmọ: ‘Yẹn sọ dọ hlan, mì, Mẹdepope he na jo asi etọn dai, adavo na whẹho galilọ [fẹnnuwiwa zanhẹmẹ] tọn, bosọ wlealọ hẹ devo, e deayọ.’ (Matiu 19:9) Enẹwutu, Kunnudetọ Jehovah tọn lẹ nọ tẹdo nuplọnmẹ Jesu tọn go he dọ dọ ayọdide wẹ dodonu lọ na gbẹdai. Ṣigba yé sọ yise po nujikudo po dọ gbẹdai ma dona yin bibasi na whẹho numadinu tọn lẹ wutu gba. Yé nọ na tuli hagbẹ yetọn lẹ nado setonuna hogbe Jesu tọn lẹ dọmọ: “Sunnu na jo otọ́ po onọ̀ etọn po dai, bo na sẹbọdo asi etọn dè: yé omẹ awe lẹ nasọ lẹzun agbasalan dopo. . . . Enẹwutu, nuhe Jiwheyẹwhe kọndopọ mì dike gbẹtọ klan ẹn blo.”—Matiu 19:5, 6.